Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAtmosféry XII.
21. 07. 2005
6
0
1793
Autor
Siral
Zřícenina na ostrohu neochvějně drží vzpřímeně
prostředník hradní věže
a dává tak najevo světu
co si o něm myslí
Zatímco Slunce vystřelené Časem
tak jako zatím vždy
s příliš malou intenzitou
se po balistické křivce ladně vrací k zemi
dát naději i přes rošádu obvyklý pat
k radosti nás všech
A kočičí zlato červánků na západě
je jedinou pofidérní pojistkou
že zítřek konečně pořádně vykřeše
aspoň to ráno
prostředník hradní věže
a dává tak najevo světu
co si o něm myslí
Zatímco Slunce vystřelené Časem
tak jako zatím vždy
s příliš malou intenzitou
se po balistické křivce ladně vrací k zemi
dát naději i přes rošádu obvyklý pat
k radosti nás všech
A kočičí zlato červánků na západě
je jedinou pofidérní pojistkou
že zítřek konečně pořádně vykřeše
aspoň to ráno
(bá)SNíLEK
21. 07. 2005
Nádherná - a tak se jdu na to křesání vyspat, třeba se mi budou zdát aspoň ty červánky. Díky za fajn náladu. tip
tak jsem hledala a našla obrázek...má to skvělou atmosféru, ty Tvoje atmosféry***
Augustin_Šípek
21. 07. 2005
Ano :o) ...tohle můžu po velkých dávkách. Dobře se čte a přes její naprostou konkrétnost, je vlastně tajemná.t.