Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Toskánsko

29. 07. 2005
4
0
1104

Ráno se přiřítilo do statků rozespalých myslí. Žár střídavě pobíhal mezi větvemi se zpomalující se frekvencí- vítr mi jakožto druhý kupec tvých polibků uvolnil prostor pro zasévání intimních zrn slinných radování. Tam v Toskánsku...

Červené lesostepi poblikávají v parnech letního chechotu

oslavné písně nezvadnou narozdíl od čekanek

za třicetistupňových útoků

 

před vůní pomněnek

se schovávají sýčkové

jejichž nervózní končetiny vibrují

elektronvolty sluneční funkce

 

Och, bože! Kolik vykříčníků se dá vyčíst z jejích očí!

 

Stěží jen spadlo pár kapek a jen tak tak jsem vyvázl

ze sevření karetních her

jež se přímo nabízely

za cvrkotu lučních organismů

 

Mravenci tupí své břitvy na lukách

Flákejte do činelů co to jenom půjde,

kovaříci! Není náhodou

že celý ten chvějící se den

jsi rozjasnila ty

 

Prostoupila jsi každou sloku

ale tvé jméno ještě nikdy nerozeznělo

tyhle struny sexuálních potratů

tak divně a divoce

tak hořce a široce

 

Někdy mám přece jenom pocit, že mé útěky ven něco vyřeší

 

Absence tvého pulsu je ale příšerná

a tak i přes své samotářské sklony

někdy zajásám nad výplatní páskou

firmy  "Jednou ji zas oslníš"

 

Šeptej, pros a netrp.

Osmdesát stupňů Fahrenheita

těžko něco učiní s tvou chladnou myslí

zásobící ledovce hlíny pustých tunder

 

Rozervi své srdce, kůže mi praská

hrudník se rozevírá

neříkej, že jsi ze mne neudělala

rostoucí kaktus

 

Těžko popsat, kde je terč tvého smíchu

ale já umím  hrát na kytaru

takže není náhodou

že mé prsty jsou trsátky tvých nálad

 

(bez dechu a potichu čekej, až doplují na místo určení)

 

Mé oči spočívají

na mapě tvého pozadí

a ujíždějí k jihozápadnímu cípu

celému tomu úžasného zbytku

 

Nenakláněj své plány na jinou stranu paluby

není už žádný důvod být pasivní

vůči panenkám tak moc

prozrazujícím

odpoletním vichrům středozemním

úžas nad oranžovou infekcí vod

slitlých se zapadajícím sluncem

 

Sentiment mne zabije

ale ty přežiješ.

Dostaňme se co nejdále od břehu

ať je jisté, že zemřeme oba.

Pak bych tě zalil jak vedra toskánské kraje

 

Opovrženíhodné jitro pomlaskává v hymně slunce


sklenář
29. 07. 2005
Dát tip
*

Pěkné*

Děkuji vám, tipovači zlatí

Siral
29. 07. 2005
Dát tip
cesty Páně jsou nevyzpytatelné moc chutná záležitost jen někde přitáhnout víc opratě ****

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru