Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMy
30. 07. 2005
3
0
1450
Autor
Ninkwen
Křič a nikdo Tě neuslyší,
všichni jsou hluší v té slepotě.
Křič si, však nikdo nepomůže,
tápají, zrozeni v prázdnotě.
Nevědí, kdo jsme a proč jsme žili…
My tiše se jim smějeme.
Nám dávno bolest přetrhla žíly,
v dubových rakvích hnijeme…
A čekáme, kdo nás zachrání,
až sýček v černém poledni
přinese smrt nebo pokání
-tak odklop víko a ulehni.
A zašeptej – budu tady s tebou,
zůstanu – navěky a navždy.
Já vím, teď v zimě ruce zebou
A Ty, Tys dopustil se vraždy.
A tak sníh skryje mou duši
A hlína posype celý svět.
Zavřete oči, zacpěte uši
a na hrob mé lásky dejte květ.
... pěkná výpověď ... ale trochu mi to kazí tvůj protimluv ... když hnijeme v dubových rakvích ... a přitom čekáme jestli nám ten sýček přinese smrt nebo pokání ...