Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUmírání
Autor
evalota47
Takový věchýtek k nepoznání,
zmatený pohled modrých očí,
v nich němá otázka:
"Kde to jsem?"
snaží se usmívat maličko.
"Jste doma babičko".
Kde je ta tvrdá žena
plná zášti
když jediný syn
přivedl jí
mladou sice,
ale s dvěma dětmi
novou snachu.
To nebyla představa
o ženě pro syna.......
Teď ten pohled
jen tiše usíná,
myšlenka nevinná
už nezná minulost.
Schoulena v peřinách
s očima dítěte,
nezná už touhy-
neví nic o světě.
Ten její vzdálen jest
našemu na hony...
Vnímá jen bolest
a pocity libosti
a pak spánek
kde svobodně
odlétá v tichosti
než její dušička
smířena
odletí k věčnosti...
dlouhé,dlouhé umírání..