Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávnada
03. 08. 2005
4
5
2222
Autor
Presbyter
Se mnou žij, mou láskou buď
ať nových radostí okusíme chuť
čistých potoků a zlatých pláží -
s prutem a udicí budem je strážit.
Uvidíš, jak říčka šeptá si a plyne
tvé oči ji prohřejí líp než slunce líné!
Tam já zamilovaná ryba připluji
za tebou, vždyť také toužím po ráji.
Jen se do té živé lázně ponoříš
všichni sumci, co obývají vodní říš
míří k tobě, jako láskou prokleti
spolknout tě, ale ty je chytáš do sítí.
Vše, co začíná, se otevírá konci...
Slunce i měsíc zastíníš svou mocí.
Nebe zhaslo, jsem teď oslepen
ale nač je mi slunce - tys můj den!
5 názorů
já toho Hemingwaye četla hlavně na základce a něco na střední a to se mi líbil, dnes nevím jak bych se na něj dívala
a díky tomu překladu přemýšlím momentálně hlavně nad Novým Zákonem
David je skvělý doklad toho, že Bible před nás nestaví duchovní supermany bez chybičky, ale lidi z masa a kostí. David často selhává, ale hlouběji než hřích je v něm touha po Hospodina, a ta touha ho vždy po nějakém tom pádu a škobrtnutí volá zpátky k Bohu. Konec konců, to je příběh každého křesťanského života. Další takovou zajímavou osobností je třeba Samson. Teď hodně přemýšlím o Achabovi. Určitě víc, než o Hemingwayovi, na jehož knize je asi nejhezčí právě ten citát z Donna...
ten vývoj, duchovní - já mám "slabost" pro Davida - tak nějak mi dává jistotu že Bůh má rád hříšníky - možná si to vykládám špatně, ale zdá se mi že právě Davida měl mnohem radši než jiné, "ctnostnější" - je to povzbudivé :o)
a já ten citát znám díky Hemingwayovi a Komu zvoní hrana :o)
Donna mám moc rád, jako barokní poezii vůbec. Na střední se to, pokud vím, nijak zvlášť nebere. Ty citáty dobře znám, mohlo by tě zajímat, že to o tom otrově a pevnině použil jako název své knížky trapistický mnich Thomas Merton, vynikají autor duchovní literatury (Žádný člověk není ostrov, Kontemplativní modlitba, Monastický pokoj, Sedmistupňová hora, atd.). Navíc má Donne velmi pohnutý život - od dobrodruha a flamendra ke knězi a kazateli, od básní o ženách ke Svatým sonetům. Takový vnitřní vývoj je mi blízký, cítím jistou spřízněnost.
tak tohohle autora sice neznám ze střední (možná je to mým přístupem ke studiu :o) ale někdy od střední mám v sešitku s citáty jeho:
Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj; smrtí každého člověka je mne méně neboť jsem částí lidstva.
A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana.
Zvoní tobě.