Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZrůdnost ethanolu
Autor
Matkan_Lopussa
...promiňte...
Svou drzostí jsem ztrápil jen sám sebe…
Vosk s křídly nočních můr už nechci pít .
Etuda půlnoční jak zchladlý kafe zebe
Namísto snahy vstát a zpopelnit svůj štít.
Zbyla jen povodeň a provinilá sláva
A poupě růže, puch…a roztříštěná hlava.
Svou drzostí jsem způsobil, že hlava
Ovládla srdce, sťala sama sebe
A nečeká ji na nebesích sláva.
Už nemá šanci malinádu pít.
Z topinky s česnekem má ochranný teď štít.
Jeřáb sem, jeřáb tam, čaj, který zebe.
Svou drzostí a duší, která zebe
Jsem padl do želé. A poraněná hlava
Jen v další sklence hledá (marně…) štít.
Magická houpačka a nanuk vedle sebe
A s nimi odvaha ten jed až do dna pít,
poslouchat Placebo a Manu Chao…sláva!
Svou drzostí jsem získal výkřik “Sláva!”
- je jedovatě falešný a zebe.
Juice omluvy a pokory chci pít!
Když k ethanolu připojí se hlava
a jako chiméry pak stanou vedle sebe,
neváhej, neváhej a nechystej si štít.
Svou drzostí jsem roztříštil můj štít.
Nečeká na mě vítězství a sláva.
Vinit teď můžu sebe a jen sebe…
Musím snést hanbu, zbabělost, co zebe.
Musím snést chvíli, kdy pláče nejen hlava.
Musím, co nalil jsem, až do dna pít.
Vítr ze severu hltavě pít,
Budu, než pukne ten proklatý štít.
Ať se mi tisíckrát hrdost a hlava
Postaví do cesty. Pro mě je sláva
Jen plamen svíčky, jež mučivě zebe.
Svou drzostí…zradil jsem sám sebe.
Odpusť mi, prosím, štít, jež vztyčila hlava.
I pod dekou zebe…padl dávno…sláva!
Chci přátelství tvé pít…a najít tak…sám sebe.