Se skřítky

Toulám se po louce, v srdci jen výtky

Náhle spatřil jsem, mé milé skřítky

Smáli se a skotačili, nemaje starostí

Hříšní a bezbožní, plni svých radostí

Povídám jim příběh o tom, jak potkal jsem vílu

Plakali radostí, že nemám sílu

Skřítkům nelze snadno hlavu omotat…

Poznali rychle, že očím víly neumím odolat

Žádal jsem o rady mé milé človíčky

Stoupli si kolem mě, ti malí na špičky

Řekli mi: Jeníku s Tebou je kříž…

Jen malý Fitzpatrick stoupl si blíž

Zašeptal mi do ucha, není vše ztracené

Ať píšu básničky milé a vznešené

A prý vůbec nejlepší na vílí srdíčko

Jsou verše milostné, polibků maličko…

Poslechl jsem toho, co byl malý nejmenší

Skládám slova milá a milejší

Trpělivě čekám v té zemi Irské

Až políbím Tvé vlasy, Bože to bude hezké...