Nemôžem neplakať

....nehovorim ze uchvatilo...ale fajn...

Twiggy: Hlavné je nestratiť sa vo svojom smútku...neplakať len vo vnútri...hľadaj svoj smútok a zisti, čo v ňom je...iba potom ho môžeš vyplakať***

... toto je teda presné... ja plakať neviem.. a štve ma to, bo mám občas pocit, že to veľmi potrebujem... T

Sylvia: bolo a práve preto som aj rada, že tá zbierka je "stará" zbierka, i keď je mi stále blízka :o)

často je naozaj ťažké byť vďačná za samotu, poznám ten stav....... bolí, dusí, páli, derie sa, kĺza, vypláva na povrch...... a pomaly mizne po kvapkách. Potom obyčajne príde úľava a prázdno. Ale keď sa plakať musí, potom to stojí za to, všetko to trápenie má svoj zmysel a nakoniec bude všetko faaaaajn. Verím, že tak bolo aj v tvojom prípade. T.*

Veď ja som za slzy vďačná, pri nich človek vie aspoň, čo vlastne cíti...ale niekedy sú také trpké...:o( Albi: to nie je až také jednoduché !! Ale poteší, :o) Andra: už len tou Tvojou vetičkou, dík, :o)) Všetkým ďakujem...

Jak jen Tě potěšit, milá Bix?*

Souhlasím s Bacilem, slovenština má svoje kouzlo, je tak krásně měkkoučká a mazlivá...

Někdy je dobré smutek neskrývat,protože na konci by mohlo čekat to nejhorší - suché slzy... Ten pocit,Bixí,dobře znám....

.............................*

Bix, si mladá, si pekná, brzy Ťa bude vrúcne objímať niekdo iný ako šero. *

Obsah už byl zhodnocen, ale mně se ta báseň líbí i zvukově, ona slovenština je na tohle krásná a autorka s ní evidentně umí dobře zacházet...

Suchý slzy, ty jsou nejhorší...Někdy bych si přála plakat, ale i když mám důvod a vlhnou mi oči, plakat nedokážu...Prostě jsem se zatnula a jsem zvědavá, kdy to praskne...Ráda bych brečela, ale naposledy se mi to povedlo někdy v srpnu...Buď vděčná, Bix, že to ještě jde.

Já z tvých básní cítím obrovskou něžnost a nejen jazyka.Tip

Je to těžké....