Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Probudit svou duši

25. 08. 2005

1434

Autor

Bechtin01

Probudit svou duši

sešlapaným schodištěm

sestupuju v sobě

na dno svých schopností

zatím nedosáhl jsem cíle

vyčkání vzletů

volání pádů

projížďka hudbou

svých snů

zády se točit k Ďáblu

chtít propůjčit si jeho duši

neustále kráčet

procesím svých dnů

přitom toužit

po smrti všech andělů

vzít si jejich křídla

vzlétnout daleko

co nejvíce až ke hvězdám

a odtud pozorovat

písek lidské bezmocnosti

který je neklidný

přesývá se v nás

každou chůzí v našem nitru....

Moře_oblaků

25. 08. 2005

Dát tip

...někdy mám podobné pocity...je to o hledání, o vzletech i pádech, o duši...fajn *T

je to pěkný :o) t* zvl. se mi líbí: po smrti všech andělů vzít si jejich křídla vzlétnout daleko co nejvíce až ke hvězdám a odtud pozorovat písek lidské bezmocnosti který je neklidný přesývá se v nás každou chůzí v našem nitru....