Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNanynka světlem oděná
26. 08. 2005
1
0
1973
Autor
pacajda
Jaroslav SEIFERT
PÍSEŇ O NANYNCE
Mé sny o dětství bez léčky,
kam jste se náhle poděly?
Modraly se tam pomněnečky
a Nanynka šla do zelí.
Trhala lupen po lupenu
zpívala světlem oděná,
až přišel Pepík - sbohem snění,
proč si ho brala - Nanyna?!
No dopadlo to tak, jak chtěli,
mé srdce, jen se tiše slož -
on dostal Nánu, ona zelí
a pro mne zůstal jenom koš.
První strofu beru, pak se ti to spustí a Seifert by se už nesmál. Já taky ne. Ale ta první je povedená. A cpát tam mocí mermo Světlem oděnou je dost laciné...
tak si řikám, že todle jsem už někde četla. není to náhodou od někad obšlehlý?
Přesně tak - cyklus vznikl zhruba před padesáti lety. Skupinka intelektuálů (moje maminka s tatínkem se tam tehdy seznámili), kteří se dali raději zavřít za bílé mříže, aby je pro odmítání kultu Stalina nezavřeli za černé, se takto bavili.
To, že nejsem autor, jsem uvedla na počátku cyklu.