Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalá holka
04. 09. 2005
4
2
2864
Autor
andileknika
Vraťovi...
Daváš mi hodně
ale mnohem víc toho bereš
pokaždé když ve mně rozsvítíš večer hvězdy
ráno je uhasíš studenou vodou
jakoby je už nebylo potřeba
Snažila jsem se to zvládat
pochopit tebe a celý tvůj svět
když tě všichni viděli jen z jedné strany
najít v tobě to
co by mě přesvědčilo
že to všechno není zbytečné
Měla jsem pocit,
že v noci se dostávám kousek po kousku
pod tvou skořápku
a tvoje vnitřní světlo mě ozařuje
víc než by mělo
Chodila jsem po tak tenkém laně
bez záchrané plachty
a učila se padat
aby to posté tak nebolelo
Možná jsem se nesnažila dostatečně
teď už je to jedno
nejsem vyspělá osoba
která se dokáže ovládnout
potlačit city
a nedělat ty stejné chyby stále dokola
Uvnitř jsem pořád ta malá holka
která potřebuje chránit
(i když to nedává najevo)
a potřebuje být milována - když miluje...
2 názory
intimní poezie?
mladé, naivní, převážně ploché
klišé střídá klišé
"nedělat ty stejné chyby stále dokola"
stejnou chybu asi poprvé neuděláme, nemluvě o tom, že adjektivum "stále" je jaksi bez efektu, taktéž navíc.
hem....se mi to nezdá....nepochybuju teda že sou za tim silný city, ale....
andileknika
11. 09. 2005Smetiprach
09. 09. 2005
spojení "nejsem vyspělá osoba" mi tam připadne nevhodné, takové umělé, jako telefonní budka uprostřed lesa, ale jinak pěkná zpověď na stále aktuální téma.
i ten nejsilnější z nás potřebuje mít kam se schovat, ke komu se stulit a koho obejmout...ve chvíli, kdy tu potřebu strácíme, je na čase začít se bát sám sebe.
posílám pucu, andílku :))
andileknika
07. 09. 2005
takove pekne smutneni...
nikdy nebudeme natolik dospeli abychom zvladali sve city