Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUnpohádka
22. 01. 2001
0
0
824
Autor
žyba
Podzemní slunce
svitlo mi do duše
Tak jenom tence,
o ničem netuše
Svitlo mi na dlaně,
pálí i zahřívá
Úvaha na dně
a smyslů ubývá
Ty, štěstí smutnos
v tichu hniloby
Teď jakoby nutnost,
věším se na skoby
Ze šlechetné oceli
a mašle z oprátky
Srdce se nezcelí.
Nevěřím v pohádky.
Konstantinidisová
16. 06. 2001
Co je to smutnos? To jako nositel smutku? Neměl by to být spíš "smutkunos" popř. "smutkonoš"? Jinak ale celkem nemám výhrad... :o)
ale no tak...vesele, lalala! :))
obcas ti ujede rytmus a rymy ....jinak docela fajn.