Noční chodec

Moc pěkné. Tajemné, příjemně děsivé, povedlo se.*

Jsem za jedno s Vesuvankou.. :o) vypíchla stejné verše, které se líbí i mě.. :o) aj rými jsou zdařilé.. :o) heheé.. :o) ano stejně tak i de Peyrak měl neskutečné osobní kouzlo... :o)))) ta poznámka mě pobavila a myslím, že to sedí.. :o) poutníci to mají těžké.. ano.. ale myslím si, že asi právě proto, je cesta naplňuje...:o) *

Eilil, díky. Takhle asi nějak vypadají ty temné vjezdy, ve kterých čekají za poutníky zlí vlci... Ale Peyrac je dobrý šermíř!

:o) neni vůbec za co.. :o) .. Peyrac zvedne kord a vlk bude mít po livreji.... :o)

zvláštně starodávná TIP

poutník je na svých cestách nejednou vydán útrapám a někdy i nebezpečí. (jít tmou a nedoufat v světla, která teple září z hospody-chrámu.... Jít tmou a okřiknout hvězdu co ukazuje na můj nahý krk. Kdosi mě čeká u temných vjezdů: v černé livreji navlečený vlk.).. báseň je krásně napsaná, úplně jsem se vžila do poutníka, na závěr zamrazilo.....líbí se mi i prolog..... TIP

Tvoje báseň je celá tmavá, pošmourná, zachmuřená. Ta černá konzistence jí však sluší. Je z ní cítit že byla skutečně hluboce prožitá. Je mi tak nějak blízká, pochopitelná, i když všemu nerozumím (hvězda co ukazuje na tvůj nahý krk.). Rýmy zapadají jako klíč do zámku, jen rytmus občas trochu pokulhává. Tip.

Je už mým údělem v rytmu pokulhávat jako zjizvený de Peyrac...