Kamarádky do hrobu

Kamarádky do hrobu

Jak jedna osoba
můžem se zdát.
Avšak ten rozdíl
může se radovat.
Že nejsme stejné,
obě dvě víme.
Jak Sněhurka kousneme,
jablko sníme.
Přátelství naše
nezkazí jed.
Nesmíme se rozeštvat,
zestárnem spolu, jak babka a děd.
Máme si dost o čem
na světě povídat.
Zítra jsi nemocná?
Půjdu se podívat.
Nikdo to přátelství
roztrhnout nemůže.
Jen ať to zkusí,
všechny to zmůže.
Za chvíli půjdeme
každá svou cestou.
Snad obě stanem se
bílou nevěstou.
Pak se zas potkáme,
sednem si ke kávě.
Dospělé budeme,
jíst budem nezdravě.
Až naše vnoučata
kouknou se na svět,
vylezem z kavárny
z pokecu na zpět.
A naše hřbitovy
postojí u sebe.
lehnem si na záda,
dívajíce v nebe.
I tam dole nakonec
budeme společně.
Pokecáme zas,
tentokrát na věčně.

---