Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO hvězdě
23. 01. 2001
3
0
1481
Autor
Mazdovovejce
Jednoho svítání, co snění zahání,
spadla jsem z oblohy, básníci bláhoví
co bdíte pro růže, kdo z vás mi pomůže
spadla jsem z oblohy, nikdo mi nepoví
jak zpátky na nebe, snad cesta nevede
kde je má černota, slunce se mihotá,
ztracená v jasu dne, děsím se poledne.
Hledám teď kohosi, kdo mě zhlíd v rákosí
a kdo si tiše přál vidět mě zářit dál.
V svítání sametu litoval, že jsem tu
že je noc o mě míň, že spaní neplaším.
Čas tiše utíká, já našla poutníka,
co v ranním šeru stál, hedvábí smutku tkal
v kolébce ze dlaní už nechci stmívání
můj zlatý Jakube, než slunce ubude
šeptej mi do uší ještěrko v lopuší
s nocí se odkradu v nebeskou zahradu
plaším se s padlou tmou, plaším se před tebou
já, láska tuláků, bojím se zázraků
měním se v květinu, v kytici leknínů
jsem sladká reneta, zmizelá kometa
zůstal tu po mně dým z tisíců kopretin
zůstal tu po mně prach, tančí v tvých šlápotách
zůstal tu po mně stesk, zmizla jsem než bys tlesk.
Miroslawek
08. 02. 2001
Báseň se mi líbí. Líbila by se mi ještě více rozdělená na sloky - lépe by se mi to četlo. No, možná za to může jen špatný zrak.
Hezoučké. TIP.
Připomnělo mi to:
Namaluji tvoje ruce,
dvě ještěrky na opuce..."
Merle...! ne, nebudu se rozčilovat...;-)
Mně to přijde kouzelné, ty rýmy uprostřed verše, je to ladné a zpěvné.
Jen možná mnoho slov o jedné hvězdičce, aby nezhasla...
ale čtu si to stále a teď už i přeříkávám dokola - je to prostě nádherné!
zjihlé típí
Tak, vajíčko, poslala mě na Tebe kafka, takže veškeré hromy a blesky adresuj jí ;-)))
Forma:
Na první pohled se zdá, že báseň obsahuje vnitří rýmy. Tento klam prohlédneme velmi záhy, když zjistíme, že jsou to vlastně rýmy jediné, takže by se formálně slušelo rozepsat jednotlivé verše na dva řádky. Podle mě má mít vnitřní rým funkci pouze doplňující. Jestliže tak učiníme, zjistíme, že jsou zde rýmy typu AABB. Jsou samozřejmě legitimní, ale je to ta nejjednodušší a nejméně nápaditá forma rýmu, čímž se z básně stává tak trochu říkanka. Nepříliš zdařilé mi přijdou i často použité asonance typu "z oblohy - nepoví" či souhláskově i samohláskově nepřesné rýmy typu "pro mně dým - kopretin" (teď jsem se pustil na tenký led ;-)
Obsah:
Tady je led ještě tenčí, nicméně nebudu se bát vlka nic ;-)
Básnička byla jistě napsána na základě nějakého opravdového pocitu, ale zaznívá zde řada klišé typu "básníci bláhoví co bdíte pro růže" a pro mě nepřináší nic nového, žádný zajímavý pohled, žádnou originalitu.
Toto je čistě můj soukromý a subjektivní názor, který si nečiní nárok na obecnou platnost a správnost, abych předešel zbytečným nedorozuměním.
Ještě k autorce: nenech se tím odradit, tak to myšleno nebylo. Chtěl jsem Ti jenom ukázat můj pohled na věc. Můžeš jej akceptovat nebo se na to vykašlat ;-)
Tak a teď se do mě pusťte... ;-)
Vio: jak oblohy - nepoví, tak "pro mě dým" - kopretin považuju za vcelku dobré rýmy, právě pro jejich zdánlivou neshodu. ale jakýsi tvar mají stejný... bohužel pro tohle asi nikdy nebudou měřící pravidla (aspn mě známá)... ale jen vlastní cítění.
Vio: co se formy týče, nevím, nevím, Slovník mi ještě nedošel a nedostudovaná to jsem ;-) Jen mohu říct, že se mi líbí ty rýmy tak, jak jsou (viz Merle)
Ale trochu jsem to tušila...osobně však má pro mě ta básnička velký význam...
Některé verše bych také možná dneska už označila za klišé, ale v době, kdy jsem báseň slyšela poprvé (1992) to pro mě byly, dá se říct, novinky :-))) Jo, dneska můžu říct, to znám, ale přesto mě to vždycky pohladí po duši.
Ale díky za názor krytyka ;-))), rozumím, co jsi chtěl říct ;-)
Autorka se nenechala odradit (snad) a po 8 letech píše stále (trochu jinak), uvidíte...