Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČervená
07. 10. 2005
0
0
1047
Autor
Mendulka
Červená
Běží po chodbě
jen červená touha za ní vlaje.
Přidržuje se sloupu, obtáčí se kolem.
Šok, slzy, pád k zemi.
Červený šál černá.
Červená tvář bledne,
Červené srdce puká žalem.
Vztah s ženatým mužem…..
Ubil její city…
Už nikdy žádná červená.
Červená krev…
dokápla na bílé, červenající kotě.….
Olizuje ránu ve vlastním červenání.
Už nikdy nechce červeným srdcem milovat!
jen tohle,
bílé kotě.
máš ráda červenou...to vím. Ale co se v tobě odehrává mi asi trochu uniká - proč?
tři_černí_mravenci
jakoze by byla lepsi jina barva pisma nez cervena?
dekuji za pochvalu tech poslecnich dvou casti.. taky se mi moc libi.. nad tou prvni casti jsem hodne premyslela a brzy na ni sednu:))
moc diky
tohle nejspíš nejsou měsíčky..
Proč červená?
červená v symbolice červené lucerny, děvky?
název duhový - duhová vlaječka je prý symbol teploušů
Proč jí ubil city? že je ženatý? Co čekala? (husa) Že se rozvede? Jo, i to se stává. Občas.
červená je zde nejspíš symbol lásky a touhy po objevování v sexu.., kotě panenská nevinnost, krví pokapané kotě - čerstvě ztracené panenství
nejsilnější obraz básně:
Červená krev…
dokápla na bílé, červenající kotě.….
Ale celé se mi to jeví jako naivní, vynucené, pokus o efekt, nikoliv citlivé a zručné vypsání (vlastního) prožitku... třeba je to tím, že nejsou u autorky ještě dostatečně rozvinuty city, nebo ještě není vypsaná (obojí přijde, jen trénovat - t.j psát a učit se - t.j číst , nikoliv však násilně). Jakoby to psala dlouhonohá třináctka, která touhu nasbírat zkušenosti v sexu, zaměňuje za lásku - k ženáči, ve kterém vidí vzor úspěšného muže. Navíc si není jistá v máminých kramflecích a co chvíli se jí zvrtávají nožky. Též postrádám vytčený cíl. Tápeš ve formě i v obsahu. Místy vlastně ani nevíš co dál říct, a když víš, netušíš jak. (častá chyba mladičkých dívek - .... hafo teček za každým řádkem nezakryje, natožpak nenahradí nedostávající se slova)
Promiň za tvrdší kritiku, ale chtěla jsi ji. Zkus rozvinout obraz toho bílého kotěte pokapaného krvácející dívkou.
Utíká školní chodbou,
neuteče
a není to snad tím, že běhá pomalu
ještě včera holčička
co nahlédla dnes v noci do ženské ložnice
už obsazené jinou
krvácí jí srdce
skrz podbřišek
bílé kotě se jí tulí u nohou
do jeho srsti se kapku po kapce
vsakuje nevinnost
usmrcená touhou
tak jsi to tolik chtěla
dívko
teď už vlastně ženo
pročpak se za to tak nenávidíš?
(vždyť jsi si jen splnila toužebné přání)
nebe nezčervenalo a vranám nezbělelo peří
jak jsi naivně doufala
vhodila jsi svůj klín
v cizí manželství
...........já nejsem básnice, takže mě i tohle všechno ber prosím s rezervou.
A název toho výše zpáchaného stvoření bych dala
"tohle nejspíš nebudou měsíčky.."
a je to... :-)
Havranko - dekuji ti moc.. na takouvouhle kritiku jsem cekala... konecne mi nekdo napsal neco k veci a ne same keci:)
no... nejsem trinastilete a dlouhonohe stvoreni... City, rekla bych, mam rozvinuty dostatecne... spis budu jeste nevypsana...
moc se mi libi jak jsi to pojala a prepsala a jiste si z tvych slov neco vezmu.
Ale nebylo to mysleno jako holcicka ani jako "panenska krev". Spis jako zena ktera poznala ze vztah uz nema smysl. A kote jako symbol noveho zivota... kapajici krev ze srce.
asi takhle ale moc dekuju za tvou kritiku a tvuj namet... jeste zadne kritiky jsem si tady tak nevazila jako te tvoji