Kohout plaší smrt

 

Stránka čistá

Mě vítá

Sněžnou svou bělobou

 

A já se pomalu stydím

Za to že pomoct mi nemohou

Písmena

Co v očích a rukou jsou ukrytá

 

Kohout plaší smrt

Já čekám na něj jak na svoje smilování

 

Co ale pokud čekám právě na ní?

 

Hromady myšlenek

Deroucí se na svět vidím

Koukáš se na mě nebohou

Kolena

Co se mi třesou jak zbitá

Laň

Se snažím schovat pod modrou

Mechovou peřinou.

 

V ulici zaštěkal pes

Já nocí probdělou hýřím.

 

Nepřišla ani nepřišels

Kohoute se svým peřím

Kdy kokrháš?

 

Jak páv si vykračuješ snovým dvorem.

 

Kohout prý plaší smrt tak honem honem

 

Plaš! Jen plaš!

---