Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStrom
18. 10. 2005
1
0
1193
Autor
valerinka
omlouvam se, ale musim to ze sebe dostat ven....
Bolest.
Veliká bolest se šíří mým tělem.
Postupně jako zabořující se nůž.
Od srdce, zalévá mé žíly, mé plíce.
Nemůžu dýchat.
Putuje i do hlavy.
Ztráta myšlenek na lepší a krásný život.
Být strom,
opadají mé listy a kořeny odumřou.
Být pták,
spadnu z výšin na zem.
Být řeka,
vyschnu.
Není cesta zpět
stále si říkám, kde jsem udělala chybu.
Bolest si mě našla.
Bolest, která mě pomalu zabíjí.
Ta bolest, která vznikla z hluboké lásky...
chápu, že takovéhle emoce potřebiješ ze sebe dostat, ale poezie z tvé bolesti (podle mého názoru) moc nevznikla ... spíš kategorie "indispozice" bych řek
ManonLescaut
18. 10. 2005
Valerinko neomlouvej se od toho tu mame ten elektronicky papir :-)))
...pokud bych to mela hodnotit prijde mi to hodne tezkopadne a jen tak vysypane... ale z obsahu ti rozunim...