Před branami Města

Po třech letech války zbyly z Říše už jen trosky. Barbaři prošli téměř celým územím a za sebou nechávali jen spáleniště. Zbýval už jen kousíček kdysi velké civilizace. Jen nejjižnější cíp. Klíčem k tomuto cípu bylo právě Město. Poslední útočiště prince.

Před týdnem dorazila barbarská armáda k Městu a pokusila se jej dobýt. Avšak barbarská armáda neuspěla a od té doby je rozložená okolo Města. Každou hodinu přivedli barbaři na prostranství před hlavní bránou pět žen, které před zraky obránců podřízli. Princ, poslední potomek vládnoucí dynastie Říše, každou hodinu tento krutý výjev sledoval, a každou hodinu rostla jeho nenávist k barbarským vetřelcům. Muselo se něco udělat. Město mělo zásoby už jen na několik dní. Padne-li Město, padne Říše. Padne-li Říše, padne Světlo.Tohle Princ věděl. Věděl i, že ve všech legendách vítězí Světlo nad Temnem. Proč by to ve skutečnosti mělo být naopak?

Tyto myšlenky trápily Prince již týden. S těmito myšlenkami Princ tentokrát usínal. Ráno začalo stejně jako kterékoliv jiné, do pokoje vstoupil pobočník a Prince probudil. Poté Princ rychle spolykal snídani a začal počítat zásoby. Když tu ho napadla myšlenka, jediná myšlenka, která může zachránit Město a s ním i Říši. Jeho myšlenka ho zavedla až do místní knihovny, kde objevil plány podzemních chodeb. Tajný východ z Města byl jejich záchranou. Princ se ale nechtěl spokojit s pouhým útěkem, chtěl barbarské vojsko rozdrtit. Princ hledal vhodnou chodbu a věděl, že ji nalezne. Nakonec objevil širokou chodbu vedoucí do lesa asi šest set kroků od vnějšího opevnění Města. Do lesa, kde se bez větších problémů mohla ukrýt i menší armáda. Princ vymyslel plán jak se dostat nepříteli do zad. Za dvě hodiny se polovina obránců ukryla v lese. Za dvě hodiny zemřelo dalších deset žen. Princ věděl, že musí počkat do setmění. Princ také věděl, že do setmění je to dalších třicet nevinných žen. Celé Město bylo napjato v očekávání soumraku.

A večer se dostavil. Za několik minut se na okraji lesa začali rýsovat první lidé. Večerním tichem zazněla trubka a pokřik: ?Za Město a za Říši!? Muži z lesa napadli barbarské ležení. Princ dal povel a zbytek obránců se vyřítil bránou Města na barbarské hordy. Boj byl krátký a úspěšný. Obránci Města zvítězili nad barbarskými vetřelci. Světlo zvítězilo nad Temnem. Bardi začali skládat první oslavné písně na geniálního Prince. Na Princem který se stal Králem. Králem slavné Říše. Oslavné fanfáry zněly krajem. Nad územím Říše se rozevlály bílé prapory, a pak?

Pak se Princ probudil z tohoto nádherného sna, snědl snídani a vydal se do knihovny. V knihovně prohledal všechny spisy a zjistil, že město žádnou tajnou únikovou chodbu nemá. Princ byl v pasti. Říše byla v pasti. O několik dní později se barbarům podařilo prolomit brány Města. Obyvatelé byli vyvražděni, Princ popraven a Město zapáleno. S Městem byla zničena i Říše. S Říší bylo poraženo Světlo. Nad Světem zavládla TMA.

---