Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDemokracie a blížící se volby...
05. 11. 2005
0
0
3578
Autor
zefan
Řadu století lidstvo usilovalo o demokracii. Bylo to něco, co se mnohým jevilo, a i v dnešní době jeví, jako luxus, kterého lze obtížně dosáhnout. Mnoho krve v historii lidstva bylo prolito kvůli tužbě a vidině „lepšího zítřka“, která v sobě mimo jiné skrývala demokracii, dokonce vy sami musíte mít v živé paměti svůj, byť třeba symbolický boj, pro „svou demokracii“, před 15 lety. A teď, když je demokracie vybojována je na ni pohlíženo často s laxním a mnohokráte i opovrženíhodným způsobem. Často je vnímána jako něco, co sem odjakživa patří! Člověk však musí dosáhnout uvědomění, že právě my občané naší vlasti jsme ti, jenž demokracii tvoří a mohou tvořit, demokracie, jest vláda lidu a z toho přirozeně eskaluje, že my sami si určujeme další vývoj a směřování naší vlasti, že my sami si vytváříme náladu v níž žijeme. Stejně tak přirozené je, že nemůžeme vždy všichni být spokojeni s politickou situací, jež zde momentálně panuje, jelikož v demokracii, aby demokracií skutečně byla, se musí mimo jiné podřídit menšiny většině, tím mám na mysli například vládnoucí straně, ať již pravicové či momentálně levicové. Je zdravé, že daná část občanů není spokojena s vládnoucí stranou a snaží se prosadit stranu svou. Ale pouze je-li konáno praktikami zakládajícími se na určitých morálních hodnotách. V době nynější, však můžeme pozorovat, že i v nejvyšší politické scéně probíhají věci co odporují právě těmto morálním hodnotám. Tohle počínání určitých zástupců, jenž jsme si sami zvolili vzbuzuje logicky v lidech nechuť, být zapojen ve veřejném dění, sami politikové ať již regionální či národní bývají často označováni lidem, jako grex venalium. Tento pohled bych si dovolil označit částečně za nezdravý, jelikož ne snahou každého politika je obohatit se na úkor občana a pozorování a prosazování pouze svých vlastních cílů. Proto by se měli občané zúčastňovat voleb a selektovat správné jedince, kteří budou zastupovat své volitele a budou prosazovat přání lidu. Nezájem lidu o politické dění vytváří onu špatnou náladu společnosti a dává možnost prosadit se jedincům, ne vždy kladně smýšlejícím.
Hezké sofistiky... Pobavil jsem se. Je na tom vidět, že inklinujete k poezii. V praxi platí jedna věc : zatímco za komančů bylo jasné kdo vyhraje desetkrát za sebou, teď to tak jasné není. A aby náhodou jsme si zase v budoucnosti nemuseli být jisti tím, kdo vyhraje, měli bychom i s jistou nechutí jít volit nejistou spravedlnost. Využít - jak navozujete - jen skoro hypotetickou možnost ovlivnit »pseudodemokracii« a složení »přerozdělovací hyperkomise«...
Ahoj !
Nezájem lidu o politické dění je analogický nezájmu politiků o lidi. V politice se prosazují ti jedinci, jejichž morální profil věrně odráží stav společnosti - takže skandálům politiků se nedivím, vždyť i my občané lžeme, švejkujeme, uplácíme, podvádíme, sníme o tom, mít víc, než máme. Co vlastně politikům vyčítáme? Problémem tzv. demokracie je, že je plebejská (to vidíme na politicích, viz Zeman, Paroubek, Topolánek) a touhy plebejců chce uspokojit, aby si zajistila jejich hlas. Pravý státník se nikdy neohlíží na přání lidu, nýbrž přání lidu formuje (Lincoln, Churchill). Parlamentní žvanírna je jistě lepší než totalitní vláda silné ruky, ale žádná výhra to taky není. Já osobně vyhlížím konec světa, až přijde jediná dokonalá vláda - TEOKRACIE. Zdá se, že s touto možností diskutéři nepočítají...
Zbytek života strávím hledáním toho politika, který se nechce obohatit. Ani milionáři nepohrdnou úplatkem...pokud není urážlivě malý. Ale je pravda, že je to v nás - a snad národní rys : nejdeme k volbám, ale před nimi i po nich jsme chytří jak pračka se dvěma programy - v hospodě, na zastávce autobusu, na rohu, v koupelně... Devastace mravů se dotýká i tohoto okruhu dění. Bude trvat ještě dlouho, než se něco změní. Možná naši vnuci... a to jsem ještě optimista.
Vidím, že se naše diskuse pěkně rozrůstá, což mě velmi těší a za češ ti také děkuji. Jelikož už dlouhou dobu jsem nepotkal člověka s kterým bych si mohl vyměňovat poznatky a postoje na toto téma. Upřímně jsem se v posledních dnech těšil na to až si přečtu tvou reakci. Připomíná mi to, jak se vždy těším na nové číslo fil, časopisu a ohlasy na určité díla v něm obsažené. Jestli tento časopis neodebíráš vřele doporučuji.
Pokračujme však dále a to nejprve tím, že se vrátíme k defétismu, jenž jsem spatřoval a i nadále spatřuji v tvé práci. Předpokládal jsem, že víš něco hlouběji o Hobessově politické filozofii, což jsi mě až nyní vyvrátil. Ale tvé fráze se mnohému z jeho přesvědčení podobaly, proto jsem si to také dal do korelace s určitým výrazem defétismu, jenž se stahuje právě na Hobessovu politickou filozofii a to filozofii “míru za každou cenu“. Právě tuto snahu o mír cítím v tvé práci. Slovníková citace tohoto výrazu, tě jistě mohla přivést na scestí což se také stalo, jelikož ti svým významem nezapadala do celého kontextu věci. Což by se stalo každému.
To z čeho jsi mě obvinil, že ti podsouvám jsi zmiňoval ve své předešlé krtice. Konkrétně pak : „před vznikem států lidé také žili v rodových společenstvích a žádné zákony nepotřebovali.“. Vzhledem k tomu, že jsi nikde nedefinoval to jak dlouhou dobu máš na mysli ( dobu před vznikem států, dobu bez zákonů ). My umožnilo což bylo taky zcela logické, abych se začal touto problematikou zabývat hned od začátku. Tudíž ty skutečnosti, jež jsem ti popsal výše považuji za správné a zcela v souvislosti s tvrzením, jež jsi uvedl.
V oné formě vlády se opravdu asi neshodneme, jelikož mi tvá jediná organizace zavání dogmatičností a absolutismem i přes ten lid co ji může odvolat. Nejlepší formou vlády je stále dle mě froma, jež vytvořil J. Lock. Je to právě Lock, který je považován za teoretického architekta demokracie, jež vládne v západním světě. Demokracie je propracovaný systém na základě jurisdikce, která bude uplatňovat zákony nestranně, dále pak na exekutivě, která dodržování zákonů prosadí a legislativě, jež vytvoří odpovídající a jednotné zákony. Společnost lidí má přeci zcela čitelně svůj původ ve snaze nalezení takových institucí, které odstraní nedostatky života v neorganizované společnosti. Není přeci ani v naších silách vytvořit určitý a jednotný suprastát, jenž nebude na žádném jiném státu závislý, suprastát jemuž nebude mít kdo nastavit zrcadlo...
Hned na začátku ti budu oponovat v tvém mylném přesvědčení. Ve svých určitých částech mi připomínáš či snad cituješ T. Hobbese. Snažíš se o pravdivý popis původu společnosti, stejně jako on. Tvrdíš, že původně lidé žili ve společenstvech či snad raději skupinách bez jakýchkoli zákonů, jimiž by se řídilo jejich chování. Když však zjistili, že takový způsob vede k válce všech proti všem, dohodli se na tom, že se vzdají uspokojování svých egoistických tužeb ve jménu míru. Takto interpretovaný názor se dá zcela lehce a to z historického hlediska především napadnout díky tomu, že neexistuje jediný historický nebo snad antropologický důkaz, jenž by tvé tvrzení podpořil. Jelikož nejstarší informace, jež se nám dostalo o primitivních lidech, pocházejí z doby, kdy již bylo dosaženo relativně velkého stupně sociální organizace. To jak vypadaly či snad raději vnitřně fungovaly tyto společenství či snad určité skupiny nikdo neví. Nelze tedy považovat, toto tvé imaginativní zobrazení jako správné.
Tvou celou kritikou se táhne jako červená nit defétismus, což je další podstatná chyba tvého ač krásného, ale nerealizovatelného přesvědčení. Je nepřijatelná například hned na svém počátku pro lidi méně poddajné povahy. Můžeš to dát do úzké korelace například s jasným prohlášením P. Henryho: „ Dejte mi svobodu nebo smrt!“ či se slovy T. Jeffersona : „ Strom svobody musí být čas od času zavlažen krví vlastenců a tyranů“.
Avšak plně s tebou souhlasím v tom, že je potřeba mít trh co nejvíce liberalizovaný. Avšak o tomto mě vlastním stanovisku má práce nepojednávala. Tvá jediná instituce by nebyla žádnou jinou kontrolována, tudíž by měla ve svém konečném důsledku absolutní moc. Z historie víme, že moc korumpuje a tudíž musíme tušit, že absolutní moc korumpuje absolutně. Nemůžeš snad ani věřit či si snad myslet to, že člověk není tvor egoistický a vypočítavý. Tudíž nemůžeš, ani vyloučit to, že by se při svých strategických vyjednáváních, jež mají určovat všeuznávané ekonomické vazby a principy funkčnosti a že mají být jak ty sám říkáš přáními většiny, nepromítali jejich vlastní egoistické a sobecké tužby…
A co ti připadá jako lepší forma vládnutí...Platónovy aristokrati..., či Hobesovy...jedinovládci...nebo demokracie s jakousi možností působit na veřejné dění... nebo která ZARATHUSTRO...?
Sníš o prostředí ve kterém by se lidé starali sami o sebe, o společenstvích, které by si vytvářeli zákony z potřeb vzešlých od nich samotných – mluvíš o liberalizaci prostředí. Avšak nikde neříkáš kolik těchto jednotek společenství by spatřilo světlo světa. Avšak pokračujme dále například s hodnotou XY liberalizovaných společenstev, jež by krášlily naší planetu zemi. Nelze ovšem tvrdit, což by byla také utopie, že snad všichni členové jednotlivých společenstev mají stejné přání a tužby, včetně pohledů na zákony, které by tvořily většinové přání oněch společenstev. Avšak zde by zasahovala tvá kontinentální instituce, která by měla naleznout určitý kompromis v přáních XY společenstev. Opět jsi zase neudal to kdo by vůbec řídil tuhle speciální kontinentální instituci, věřím však, že by to byli zástupci jednotlivých společenstev, kteří by reflektovali většinové přání těch či oněch společenstev. Teď je potřeba si uvědomit, že by tito zástupci reflektovali právě většinový názor společnosti, který možná procházel určitou snahou k nalezení kompromisu, což by snad způsobilo ještě větší vzájemnou nespokojenost nad tím či oním zákonem přijatým vně jednotlivé organizace. Tak či onak by vznikla, alespoň malá část nespokojených obyvatelů, té či oné skupiny obyvatel. Při vyjednáváních ve speciální kontinentální instituci, by zcela přirozeně každý zástupce prosazoval přání právě svého společenství, nikoliv společenství, jehož zákony by se lišily od přání podoby zákonů předchozího společenství. Tudíž by zde vznikal spor při konečné podobě jednotlivých zákonů, které by určovaly vzájemné ekonomické vztahy. Vznikl by spor, který by dříve či později vyústil v krizí. Tudíž by tato instituce musel být obdařena absolutní mocí při tvorbě zákonů, aby neskončila krizí. Avšak díky tomu by se dostávala do vzájemných rozporů s liberalizovanými prostředími. Tato instituce by diktovala podobu zákonů pro ekonomické subjekty a její snahou by zcela jistě dle tebe bylo nalezení co největšího štěstí pro co největší počet lidí ( Happynes of the greatest number) To by mělo přímou korelaci k tomu, aby členové jednotlivých společenstev na tom byli stejně. Tvá ekonomická instituce by se oháněla egalitarismem pro realizaci věci, tu tam by byly liberalistické ideje a ve světě by zavládla jedna absolutistická organizace řízena několika málo lidmi s dogmatickými nařízeními…Tvá myšlenka je sice hezká, ale to je tak vše…
No, jedna věc jsou politické úmysly a druhá věc je demokracie...
Já chápu demokracii, jako jeden z nejlepších přístupů... a volby beru to jako obchod... jako smlouvu, jako papír který já můžu jen podepsat... a kterou mi předloží určitý počet osob, a na kterém bude spousta podmínek, parametrů, přístupů... na každém tom papíře nějak jinak... a já si jeden, co se mi bude líbit vyberu a podepíšu... a stejně tak to udělá on, on a on... ...
Chybou je samozřejmě to, že ty papíry na pohled asi budou působit jako množství planých slibů, chybou je to, že jenom já jsem ten kdo riskuje, chybou je to, že když ten chlápek nebude realizovat, co slíbil, já se žádné reparace nedočkám... a největší chybou je, že proto už počítám s tím, že tomu tak skutečně bude, a mě to podepisování přestane bavit a začnu ty chlápky odhánět jednoho jak druhého - nebudu dělat rozdíly...¨
Zkrátka - "něco" je demokracie... tady demokracie zřejmě nefunguje tak jak má... taky jsem slyšel -to radši diktatura než špatně fungující demokracie- já si to nemyslím... koneckonců je tu přece velké množství lidí, které ten současný stav pálí, tak ti určitě budou vymýšlet jak zacelit rány... a třeba se to zdaří...
Jo, politika je plná svinstva... a když tam jde někdo čistý, hned se spolehlivě zasviní... Co se s tím bude dít? Nic? Chce to najít vhodný prací prostředek, aby špína pustila...
No, souhlasím... ale přeci jen je výhoda v tom, že člověk se může mezi ony zástupce dostat... výhoda je mít takovou možnost... Onen systém není dokonalý... ale nevěřím, že je z principu špatný... jde o to, aby vznikla všeobecná vůle nakonfigurovat jej tak, aby míra jeho funkčnosti stoupla co nejvíce... dokonalosti prostě dosáhnout nelze...
Jsem pro všelidová referenda - alespoň v těch na pohled stěžejních problémech... snad to tak do budoucna bude...