Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProtkám II
06. 11. 2005
0
0
857
Autor
Freedom73
I když té, pro tebe jedinné,
každou vteřinu dáš,
nitkami jejích citů sebe protkáš,
o hranu břitu a malý uzlík...
Proč jsi jenom dělal ten uzlík. Ale na to jsi měl myslet dřív,
že pak se ti bude těžko rozvazovat
a ta bolest až budeš tahat nitky zpět..
Některé ani tou velkou bolestí nevytáhneš a necháš je zpřetrhané v sobě.
Sem tam se připomenou, až sami sebe zapomenou...
woman_who_fell_to_earth
06. 11. 2005
Hmmm... téma je pekná, originálny nápad, uzlík je pekný a výstižný obraz, ale bolo by treba zapracovať na kompozícii, rytme, proste na lepšom spracovaní dobrého základu, lebo z hľadiska formy, do ktorej je zapracovaný tento motív, je to dosť biedne. Sorry fakt.
řekla bych, že to všechno říkáš moc na rovinu
není tady žádný prostor pro mě jako pro čtenáře
pro mé vlastní obrazy a pocity
první čtyřveší je moc dobré (obrazově i výrazově)
pak to jede celé nenávratně do kytek
škoda
Ta forma, kterou tam hledáte vlastně ani nemůže být..
Je to vlastně jen konec emailu, který mi tak nějak sám navázal na tu předchozí mini báseň..čímž nám život tu formu tak nějak zařídil sám...