Co je potom?

...stalo se to dnes. Neviděl jsem žádný tunel, ani jiný nesmysl. Přišel jsem domů, najedl se (aspoň myslím, že to tak bylo.... je to, jako bych to prožil už strašně dávno, v takové dálce, že ani čas se tak daleko neodváží)...

....pak jsem si chtěl sednout k počítači. Popovídat si s přáteli, ale k tomu už asi nikdy nedojde.
Stalo se to tak najednou. Žádné propadání se, žádné dlouhosáhlé rozhovory s Bohem nebo alespoň správcem systému o tom, co jsem dělal, co jsem nedělal a měl dělat či jak sem žil. Když jsem usedal, netušil jsem to, ale od konce mě dělilo jen pár kliknutí myší. Jen několik okamžiků od druhé strany.
Někoho by možná zajímalo, jak se cítím,.... je to zvláštní pocit, podivná směsice chaosu a nepochopení. Asi jsem zašel až příliš daleko, než aby to můj pochybný pozemský mozek mohl zpracovat. Nevidím nikoho, nic kolem sebe, vše, jako by najednou stuhlo v nepřirozené, neživé křeči toho všeho, co jsem nazýval světem.
Před očima mi neběhají andělé, ani necítím dotek něčeho vyššího, jediné, co jsem schopen spatřit je rudá květina. Rudé pole květin, jedna vedle druhé... možná stovky květů bez jediné odlišnosti. Všechny stejně strnulé, jako i vše ostatní kolem nich.
Ale komu to říct, asi nikomu. Ale co to?? Ano! Je tu jeden člověk, s kterým mohu komunikovat!!! Nechápu to, ale povídáme si. Ano, je to tak. Ačkoli mi celý Contact List exnul a jsem očividně Offline, i když by tomu mělo být opačně, moje komunikace se omezuje na jedinýho člověka? Co to sakra má bejt? Nesnáším chyby ICQ, grrrrrr!

---