Rytmus mých veršů je někdy pochybný

Část první HVĚZDNÁ CESTA

Beran jsem, Mars je mým vládcem - jsem posedlá touhou poznat možné zázraky nového východu slunce zítřka slibujícího veselejší jaro proto nedůvěřuji utišujícím prostředkům v jakékoli formě od pilulek k náboženským frázím.. předepsaným lékaři či mnichy protože žádný z nich nedokáze utišit bolest osamění dokud nedosáhne posledního, sebevražedného stadia touhy po věčném zapomnění což by pouze oddálilo vyřešení.. tajemství blížícího se dubna a tak.. jsem se dnes pokusila bojovat s nespavostí rozhodným způsobem a sledovala jsem jednu z těch skupinových televizních terapií a teď už možná nikdy neusnu několik známých osobností se dohadovalo u kulatého stolu navzájem si říkali co rozumí pod pojmem poetické vyjádření pak ze sebe jedna z nich vychrlila tuto perlu modrousti "vždycky jsem cítila," culila se a vrkala "že poezie je tvůrčí umění duše chce to talent, samozřejmě, pro rým a metrum ve své podstatě je poezie jemnou alchymií citlivé duše" je jako peklo poezie je to, co se z vás vymáčkne když jste drceni Životem, jako brouk a kdybych je tušila, co zahrnuje rozvíjení talentu pro poetické vyjádření "ve své podstatě" - tehdy před lety zvolila bych si snadnější kariéru jako soustružení nebo řízení náklaďáku možná boj s cynickou vědou, kladivo a hřebíky, testování vadných padáků nebo snad i policii či protidrogové komando ale myslím, že na takové uvažování je už teď trochu pozdě moje "citlivá duše" už nasála příliš mnoho té... jak že tomu říkala? ... té "jemné alchymie"

---