Židle

Židle

1. : Hej jsi normální, to je moje židle!

2. : Sorry, ale když jsem přišel, nikdo na ní neseděl.

1. : A to si neviděl tu bundu hozenou přes opěradlo??

2.: No jo viděl ale když on tu nikdo nebyl...

1. : A to jsi blbej, nebo co že si sedneš na moji židli i když všechno ukazuje na to, že je zadaná?!

2. : Fakt sorry, já to prostě nevěděl... (glo glo bílý víno)

...

3. : Já mu, ale řikal, že je to tvoje židle...

1. : Vždyť já vim, jen hraje blbýho. Prostě si chtěl sednout a nebylo kam, tak využil příležitosti a přebral mi židli.

3. : Stejně sis chtěl dojít k baru pro něco k pití...

1. : To ale neni důvod aby ten šmejd mi zasedl místo!

3. : Jo to máš recht, já tě chápu taky mi jednou zasednul kámoš místo na koncertě a já ho málem zabil...

1. : To s tim přece nemůžeš vůbec srovnávat! Přece mou bundu zná, jel ji ještě se mnou koupit... Je mu snad jasný, že když je tam bunda tak se tam nesedá, zvlášť když je to bunda kámoše!

3. : No jo, to víš je to sviňárna...

1. : Ale co vždyť je to jen blbá židle...

Co z toho plyne za ponaučení...? Vždycky si svou židli správně označte a nejlépe ji seřížněte nohy. Za prvé aby si ji nikdo nemohl šoupnout k sobě a za druhé v našem světě židle mlčej a jen se svévolně přesouvaj, schazujou ze sebe věci a ani nepípnou. A co má člověk udělat s takou židlí? Nejlépe SPÁLIT ale předtim pomalu štípat... A co s člověkem, který byl kamarád na vaší židli. Nic. Takový člověk Vám nestojí ani za myšlenku. Když je ochotnej Vám podrazit židli a hrát blbýho, tak musí být hodně zoufalej.

SSN...