Romský jazyk nebo nové Esperanto?

Romský jazyk nebo nové Esperanto?

Tahle otázka mě napadla poté, co jsem se bavil s jedním romistou  nad standardizací romského jazyka.

Ano, každý jazyk se dá standardizovat resp. lze vytvořit gramatiku, lexikon pro každý jazyk na zemi. Ale k čemu to vše, když takovým standardizovaným jazykem nebude nikdo mluvit?

Takový jazyk je předurčen k zániku.

Co dělají romisti, jakožto jazykovědci a tvůrci romského jazyka? Tvoří gramatiku, upravují lexikon a dá se říci, že tvoří nový jazyk vzešlý z používaného cigánského nářečí okořeněného slovy z různých jazyků.

Po vytvoření takového jazyka, se budou snažit tento jazyk oživit(budou ho vyučovat). Vzniknou tím mluvčí a jazyk přežije. Ale to by nesměla být romština.

Cigáni nikdy nebudou mluvit romsky, ale cigánsky, jak jim to velí jejich rodová manifestace odlišnosti. Cigáni nikdy nebudou chtít, aby jejich dítě žijící např. v Čechách mělo povinný jazyk romštinu, protože pro něj bude zbytečná. Jejich slovy „ nebudeš se učit mluvit tak, jak mluví degeši.“ Kdo se tedy bude učit nový jazyk – romštinu. Budou to hlavně romanticky smýšlející nadšenci romské kultury, která je stejným konstruktem jako romština.

Vše by bylo fajn a hlavně by to nikomu neublížilo, kdyby se romština stala „esperantem“ neboli jazykem nadšenců. Kde je problém? V politice.

Většinová společnost, tak jak je seznamována a informována o Cigánech, si myslí, že tvoří jednotnou komunitu resp. národ, který má své dějiny, svůj jazyk etc. Většina si myslí, že Cigáni je jedna velká rodina. To je stejně ujetá představa přirovnatelná k představě ryze středověké, že Země je středem vesmíru.

Tato většina bude mít snahu vyučovat Cigány v jejich „rodném“ jazyce a to romsky. Chyba lávky. Cigán nemluví romsky, ale cigánsky, tak jako Olach nemluví a nebude mluvit romsky, ale jen a jen olašsky s příměsí slov, kde žije.

Vyučováním romského jazyka nebo resp. vyučování v romském jazyce tam, kde by na to podle zákonů, Cigáni měli právo, by přineslo jen další pětky v žákovských knížkách. Pro žáky by to bylo stejné, jako by se vyučovalo v cizím jazyce a ne , jak si může většinová společnost myslet, vyučování v jejich mateřštině.

Někdo může namítat, že je to stejné, jako když se žák doma mluvící chodským dialektem, ve škole učí český jazyk. Ano, stejné by to bylo, kdyby zde existovaly instituce, kde bych musel používat romský jazyk. Potom by vyučování romského jazyka bylo logické a společensky žádoucí.

Co by se stalo, kdyby vznikly instituce, kde by se mohla používat romština?

Všichni by mluvili česky popř. jiným  jazykem, ale romsky by mluvila jen hrstka nadšenců. Bylo by to jako, kdyby se v institucích mohlo mluvit v esperantu. Ten, kdo umí esperanto, by možná mluvil v esperantu, ale podle mě by používal svoji mateřčinu nebo jiný jazyk, který by mu umožňoval efektivnější komunikaci.

Je tu ještě jeden problém a toho se nejvíc obávám. Tím problémem je, že vzniklá romština by byla povinná (byla by nucená) žákům, učitelem identifikovaným jako za Romy. Tito žáci by neměli na výběr. Přece je to Rom. Je to stejné jako když se na školách vyučuje romština, která není ještě standardizovaná a ještě k tomu s ní nikdo nemluví. Vyučuje se, tvořící se jazyk bez nositelů resp mluvčích. Co je na tom nejdivnější? Tento jazyk mají studenti povinný a když ho zvládnou a naučí se ho, tak jim k ničemu není, protože Cigán jim nerozumí a to samé Olach a student se dokáže romsky bavit jen s romistou nebo jiným nadšencem romské kultury.

Co s tím?

Nechme dokončit romisty standardizaci romského jazyka. Bude zde potom nové esperanto. Nenechme romisty ani jiné občany, aby tento jazyk vyučovali jako povinný. Ano ať je dobrovolný …čistě dobrovolný jako esperanto, ale ať ho nenutí těm, kteří mluví cigánsky, olašsky nebo česky a nechtějí umět romsky, jako nechtějí znát esperanto. Není to jako s angličtinou a jinými standardizovanými jazyky. Ty jsou povinné, protože jsou živé a jejich znalost umožňuje efektivní komunikaci. Za to znalost esperanta mi neumožňuje komunikaci v institucích, ale v klubu příznivců esperanta, taktéž  ať si romisti a příznivci romské „tradiční“ kultury založí „klub přátel romské kultury“ a tam se bude vyučovat romský jazyk, který má stejně dlouhé dějiny a je stejně bohatý jako ostatní národní jazyky.

Opravdu nechci, aby se mé děti ve škole učily povinně romštinu. Ze dvou logických důvodů: 1. je jim to k ničemu bez institucí, kde ho budou moci používat.

2. k čemu jim romština, když budou umět cigánsky, která splní úlohu sebe-identifikační resp.manifestační i komunikační (to ovšem splní i dialekt češtiny).

                                                                                                                     Antonín Ferko (Tonko)