Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejen naslouchej můj milý
Autor
Natali_A
Je to tak, jak zpívají Děti Deště - není lásky není člověka
Není lásky není debil kvak
Není zelené pyžamo
Není dvojka z dějepisu a jednička z fyziky
A nic už nevadí
A nikdo to neslyší
A nikdo nepláče
A bláznovi chybí spontánost
a volnost
a šílenost
a nezměřitelnost
a úsměv na nevyteklým žalem popraskaných rtech
A všude je plno a(/á?)ček a dodatků,
smrtelná zemětřesení nových poznatků
A nic už není
Ale to nevadí
Nic už nevadí
Jen to sólo už nesouzní s kopákem
Jen ta struna E Ty a šroťák já už spolu nesouzníme
Nikdy jsme ani nesouznili.?
Stejně to bylo
dokonalé
Jako ta tečka u noty, co ji o polovinu její délky prodlouží
Jako ta pomlka, co najednou všechnu hudbu lásky umlčí
Jako ten oblouček nad notama, když hrajeme vázaně
jako staccato doteků
a legato objetí
obětí?
a piano polibků
Dokonalé jako Tvé prsty zamilované do nových strun nového nástroje
vonícího čistotou
Taky bych chtěla vonět
pro Tebe
naučila bych se hrát podle not jen pro Tebe
aby ses třeba na mě jen smutně pousmál
stejně to není jen
chybíš mi