Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dvanáctihlavá saň

01. 12. 2005
5
0
1750

Tož na fejetony nějak není nálada (což se doufám už konečně brzy zlomí a drtivě tak svým umem zostudím Vauda i ostatní), tak alespoň nabízím \"Počítačovou pohádku\".

Za devatero horami a devatero řekami bylo jedno království. Království jak má být. S moudrým králem, chápající královnou a mladou princeznou. Král tohoto království byl natolik moudrý, že pořídil své dceři počítač. Mnoho lidí o počítačích v té době nic nevědělo, ale král si uvědomoval jejich užitek. Počítač mu dovezli z druhého konce světa moudří badatelé a začali princeznu učit, k čemu všemu může být prospěšný. Princezna se velmi rychle naučila s počítačem pracovat, badatelé se poklonili králi, vzali tučnou odměnu a vydali se na cestu domů.

 

Počítač v mnohém usnadňoval práci. Vešlo se do něj obrovské množství informací. Proto už nebylo nutné zaměstnávat desítky úředníků, kteří setřiďovali listiny o počtu poddaných či počítali úrodu obilí. Všechny informace princezna zapsala do počítače a ten složité výpočty provedl za několik málo okamžiků. Úředníci se mohli vrhnout na jinou práci a království vzkvétalo. I poddaní se měli rok od roku lépe a v krčmách se pěly ódy na počest počítače a princezny.

 

Jednoho sychravého podzimního večera však počítač onemocněl. Ztratily se z něj všechny informace, které do něj princezna dříve vložila a nechtěl přijímat žádné nové. Princezna ani královi moudří rádci si nevěděli s počítačem rady a dřívější blahobyt království začal upadat. Bez počítače se muselo všechno počítat ručně, což zaměstnalo mnoho úředníků a rychlost jejich počítání byla příliš pomalá. Poddaní začali hořekovat nad nepříjemnou situací a co hůř, samotná princezna, v té době v letech na vdavky, upadla z toho všeho v těžkou nemoc.

 

Po badatelích, kteří počítač králi přivezli, se slehla zem. Zanechali po sobě pouze knihu, ve které se král dočetl, že nemoc počítače způsobil virus. A tak král nelenil, předstoupil před svůj lid a prohlásil: „Kdo zabije virus, vyléčí počítač a mou jedinou dceru, dostane půlku království a princezninu ruku!“

 

Přestože se v krčmách prohlašovalo, že virus je krvelačná dvanáctihlavá saň, přihlásilo se mnoho statných jinochů ze všech koutů království. Nikdo z nich však o počítačích nevěděl ani co by se za nehet vešlo a počítač stále churavěl. Když už situace vypadala beznadějně, přihlásili se poslední tři uchazeči. Dřevorubec, princ Biga a tajemný muž v kápi. Jako všichni předchozí i oni předstoupili před krále a jeho rádce a přednesli svůj plán, jak počítač vyléčit.

 

Dřevorubec řekl: „Postavím velkou vatru hodnou tohoto království. Dovnitř vatry uložím počítač a vatru zapálím. Virus v počítači uhoří! A princezna bude vyléčena.“

 

Král se dřevorubce zeptal, k čemu by jim byl spálený počítač. Dřevorubec pokrčil rameny, pochopil svůj neúspěch, dal se na odchod a pod fousy si brumlal: „Ale virus by uhořel.“

 

Princ Biga přišel s plánem, že vyzve virus na souboj. Král prince zavedl do místnosti s počítačem a nechal ho konat. Princ Biga vytasil meč a zakřičel: „Pojď se bít, ty stvůro!“ Žádná odpověď. „Neschovávej se, zbabělá potvoro!“ zakřičel. Znovu žádná odpověď. Rozpřáhl se tedy mečem, který mu však vyklouzl z ruky a zapíchl se do princovy nohy. Princ začal zběsile křičet a dále se o něj museli postarat královi mastičkáři.

 

Jako poslední předstoupil před krále tajemný muž v kápi. „Dejte mi jednu noc, vaše výsosti,“ zněla jeho prosba. Král svolil. Tajemný muž v kápi se posadil před počítač, vytáhl z pod kápě CD, vložil jej do počítače a dal se do práce. Král jej nechal o samotě a odešel s těžkou hlavou spát. Jaké pak bylo jeho překvapení, když mu ráno tajemný muž v kápi řekl: „Virus byl zabit.“ Král nevěřil vlastním uším, přiběhl k počítači a skutečně! Všechny ztracené informace byly zpět a počítač byl opět plně funkční!

 

Když král oznámil tuto radostnou novinu lidu, všem se ulevilo. Nejvíce pak samotné princezně. Jakmile se dozvěděla, že je počítač zachráněn a virus mrtev, vyskočila z postele a běžela do místnosti s počítačem. U počítače seděl krásný mladý jinoch a zapisoval do něj informace. Vedle počítače ležela kápě.

 

Od té doby žije mladý jinoch spolu s princeznou v půlce království, které nadále vzkvétá, nade vše se milují a princezna ví, že počítač se musí chránit, aby neonemocněl.


To mi povídej... Připadám si jako vyprahlá poušť, co se nápadů týče... Díky za kritiku a měj se fajn.

Zbyhoň
15. 01. 2006
Dát tip
Pohádka slušná a já si tipnu. Přeji, ať se Ti podobně zadaří i u fejetonu na řečené téma. Já se téhle konkrétní ambice vzdávám, Músa se nekoná.

Vaud
03. 12. 2005
Dát tip
proto mi všichni musíme vysedávat u počítačů ;-) *

Vasa
01. 12. 2005
Dát tip
Asi to nechápu,ale miluju happyendy!

Alojs
01. 12. 2005
Dát tip
dobře napsané. jednoduše, ale čtivě. trochu mě však zklamal konec. čekal jsem nějakou vychytanou pointu. i když u pohádky... no já vím. *

krev
01. 12. 2005
Dát tip
že počítač se musí chránit, aby neonemocněl.... a tak u nej ve dne sedi princezna a v noci jeji mlady muz a jsou z nich zavislaci a hledaji, kdo by je vylecil :-) +*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru