Okovy

pro tu co není..

Jsme spolu,dva,
dva pro naší lásku,
dva spolu v oceánu ráje,
nekonečného štěstí kraje,
a ty zůstáváš stále,
zůstáváš dál ve mě,
celá, celičká,
celá touha tvá,
rozlévá se do mně,
do celého mého těla,
působí jak balzám,
hojí,
hladí,
vzrušuje,
jsem sevřený v těch okovech touhy,
nádherných,
sladkých okovech,
co nedají se rozbít,
přeřezat,
zničit jakkoliv,
jsem jen tvůj,
jen tvůj má lásko,
drž mě,
hlaď mě,
objímej mně,
drž ten plamen touhy,
drž a nepouštěj ho nikdy,
jsem tu pro tebe a ty pro mne,
jsem tu,
pevně tě držím ve svém srdci,
nepustím tě do světa kalného oparu,
tam není o co stát,
my jsme tady spolu,
v sobě krásně uvězněni,
nic nás nedrží
a proto se vznášíme na větrech lásky,
co unáší nás stále dál,
dál a hlouběji,
tak hluboko,
aby nám už nebylo pomoci,
abys byla jen ty a já.

Abys byla jen ty a já
a nekonečné láskyplné pohledy,
pohledy vášnivé,
pohledy svázané,
spletené,
co nejdou rozmotat,
co jen sebe vidí navzájem,
co říkají si spoustu něžných vět,
co vzájemně se hladí po těle,
pohledy pohledů.

A byla bys jen ty a já,
a nekonečné doteky,
doteky horké,
žhavé,
doteky tak slastně pálící,
mazlící a vzrušivé,
i líbezně mrazící,
doteky doteků.

A byla bys jen ty a já,
a nekonečné polibky,
polibky co krásně trnou,
polibky co ochutnávají,
celé tvé ladné tělo,
celé tvé horké tváře,
polibky co elektrizují nás,
po celém těle,
polibky co zakusují se do srdce,
polibky polibků.

A byla bys jen ty a já,
a nikdy nekončící milování,
milování tak božské,
tak slastné,
milování vibrující,
v každém kousku těla,
zanechávající po sobě
ještě větší touhu a žár,
milování
při němž krev se žhavou lávou stává,
při němž pučí všechny květy světa,
při němž slunce s lunou se objímají,
při němž hvězdy tají,
splývají v hvězdnou dráhu rozkoší,
milování z milování.

Jen ty a já,
ty a tvé kouzlo,
to kouzlo,
které při mně stojí,
věřim že věříš,
že do tvé lásky jsem zakletý,
jsi jako ticho,
ticho co vychutnávám
ticho co hladí,
ticho co uklidňuje,
jsi jako řeka,
řeka co pluji v ní sám,
řeka co šumí mi v uších,
řeka co unáší mě sebou do rajských dálek,
jsi něha v šeru,

co všechno odmyká,
něha co kaňky rozpouští,
něha hedvábná,
co v mém srdci rozkvétá.
Ty a tvé kouzlo v proudu krve,
co mou lásku přepadá,
co nás spolu navždy spoutává,
je to souznění duší,
na křídlech víry,
lásky,
touhy,
svět tmy nám anděl lásky promění,
anděl lásky co nás snoubí,
anděl lásky co nás svázal stužkou nekončící touhy,
chci být navždy spoután,
spoután v okovech lásky,
navždy s tebou spoután,

Jen ty,
ty jsi moje rajská hudba,
jsi můj celodenní sen,
ze kterého mě nikdo,
nikdo nevytrhne ven,
jsi moje perleťová duha,
jsi můj Fénix z popela,
z kterého vznesla jses jak víla,
jsi moje křišťálová tůň,
jsi můj sladký pramen,
z kterého mohu pít já jen.

Jen ty a ladný tvůj úsměv,
pro který i Afrodité žárlí
a andělé u nohou se Ti plazí.
Tvůj ladný úsměv,
s kterým začíná růst kvítí,
všechno jihne a láska se všude halí.
Tvůj úsměv,
s kterým uragán přechází v tichý vánek
a déšť do oblak zpět se vrací.
Tvůj úsměv,
s kterým mé srdce mocně buší bez přestání
a tóny lásky ve mně hrají.
Tvůj ladný úsměv.

Ano jsem v okovech,
v nejkrásnějších okovech,
ze kterých se již nikdy nedostanu ven,
v okovech tvé lásky.

---