Tři Grácie – Tři Ctnosti

Toto je pravdivý popis Tří nejctěnějších Dam, které mi včera ve snu podal sám bájný pěvec Orfeus, když jsem oba seděli pod prastarým a stinným olivovníkem. Při jeho zpěvu se k nám sbíhala lesní zvěř a ptactvo, vše utichlo a celá příroda naslouchala jeho hlasu a toto mi vyprávěl.

První Dáma se již od dob Zlatého Řecka nazývá Spravedlnost i když byla známa i dříve za dob Egypta – avšak její jména byla zapomenuta pod nánosy času. Národy latinské a středověké až po dnešní dobu, ji zovou Justice. Je to dáma nanejvýše pokorná a krásná s pohledem přísným, ale ne pyšným. Sedí na svém trůně, který se rozkládá v nekonečnu a nade vším, je modře a zlatě vyzdoben a její široké roucho, které splývá až k zemi je bílé jako křídla holubice. Její sličná tvář je tak strašně krásná, že se na ní málo lidí dokáže dívat odvážně. Její rozhodnutí je konečné a neoblomné. Jejím sídlem je  bílí, mramorový palác v horách nesmírna. V pravé ruce třímá dlouhý hladký Meč, znak jejího přímého, čistého a nesmlouvavého ducha a rozumu, který nezná kompromisy. Ten meč plane bledě modře, tak jako měsíční světlo na vodní hladině. Tímto mečem rozetne, každou rozepři a každou skutečnost. Její honosný postoj nese ještě jednu indicii, v levé ruce vždy drží Váhy. Tyto váhy spravedlivě a nesmlouvavě odměřují dobro a zlo, lež a pravdu a tyto její Váhy se nikdy nemýlí. Je milá a štědrá k tomu, jehož duše je dobrá. A je nesmlouvavě tvrdá na toho, jehož duše je lstivá a nedobrá. Je svrchovaná ve svém majestátu a na její hlavě plane zlatá koruna. Taková je věčná Spravedlnost která dohlíží na všechny lidi, všech věků a kultur a která sídlí na trůně v nekonečnu.

Opatrnost, tak se jmenuje její mladší společnice. Je o poznání krásnější a básníci všech věků ji opěvovali nejvíce. Říká se, že je krásná jako slunce uprostřed noci a že je matkou času. Je nestárnoucí a v jejím držení těla se skrývá neskonalá harmonie. Její ladný a vyvážený krok se nejraději prochází po neznámých cestách, miluje dotek studené rosy na svých bílých chodidlech. Postavu ji halí dlouhý tmavě zelený háv, podšitý jemným hedvábím, který za ní zametá stopy. A tak nikdo neví kam jde a odkud přijde. Neboť sebou má vždy společníka, starého poutníka, který ji dělá průvodce a který ji v noci svítí na cestu zlatou Lucernou. A ten když spatří nějaké nebezpečí, či člověka, upozorní ji na nebezpečí a ona skryje svou mladou tvář hluboko do své kápě, takže ji nikdo nemůže poznat, pokud ona k tomu nesvolí. Její poutník je tak obezřetný, že sebou vždy nosí hůl a prozkoumává jí místa, která se mu nezdají bezpečná, a až po té na ně může vstoupit opravdová Dáma – Opatrnost. Nejraději se také prochází v úrodných krajích a navštěvuje moudré lidi, kterým vnuká dobré myšlenky a nápady, a těmi je po věky nazývána Filosofie. Je tak známa dvěmi jmény, neboť k Filosofii patří opatrnost a kdo je moudrý a znalý Filosofie, nikdy nejedná neopatrně. Tak Opatrnost chodí už tisíce let pod hvězdným nebem a bere pod svá křídla každého člověka, který je hoden její tvář spatřit. Její zkušený duch plný nekonečné moudrosti by nikdy neudělal unáhlený krok. Musíme ještě říci, že sebou vždy nosí zlaté tepané Hodiny a to v pravé ruce. A v ruce levé, si nosí Knihu, ve které je sepsána veškerá moudrost světa, kterou načerpala při svých nekonečných toulkách světem. Její sídlo je všude a nikde, a proto ji básníci opěvují nejraději a malíři malují nejčastěji, neboť ji mohou spatřit ve všem a ona se jimi nechává ráda odhalit a na oplátku jim dává něco přečíst ze své Knihy života. Je to opravdová filosofie, která se skrývá za vším, někdy jako velká sněhobílá labuť uprostřed leknínového jezera. Někdy, jako kapka ranní rosy, v rudém poupěti růže. Má tolik podob, kolik je jí let a můžeme říci, že těch je nespočet.

Třetí a poslední společnicí těchto Dam je Síla. Tato Dáma byla vždy nejvíce ctěna a není radno si ji nijak rozhněvat. Neboť to ona je matkou všech sil v přírodě a pokud chce může je použít proti svému nepříteli. Její krása si nijak nezadá s krásou Opatrnosti nebo Spravedlnosti. Ovšem na ní je vidět jakou má její krása váhu, její postava je jako sochaná z mramoru a svými ráznými kroky dává tušit ukrytou sílu. Její moc ovšem vyvěrá z její bělostné tváře, které nemůže nikdo odolat. Její roucho je sytě rudé a pod ním nosí světle modrou vlečku. Mnoho lidí ji spatřilo jak otevírá tlamu zuřivému lvu, který pod jejíma rukama zkrotl jako beránek. Nebo byla vídána v mladém dubovém lese u chladivého jezírka za brzkého rána jak hladí Jednorožce. Tohoto bílého Jednorožce může zkrotit jedině ona, neboť je to zvíře nejnebezpečnější a přitom nejkrásnější pod všemi hvězdami. A nikomu se ho  nikdy nepodařilo zkrotit, jen této neposkvrněné panně, která vládne silou Lásky. Poté co ho napojí z křišťálového jezírka, spoutá ho otěžemi (které nosí vždy sebou v pravé ruce) a s dětskou lehkostí se na něm projíždí hlubokými hvozdy zalitými slunečním svitem a ranním oparem. Jindy byla prý vidět jak stojí před věží, v níž sídlil obrovský zlý drak jehož síla byla natolik mocná, že se k němu nikdo na sto mil nemohl přiblížit, a ona ho levou rukou chytla za hlavu a vytáhla ho malou puklinou ve věži, taková byla její síla. Traduje se, že sama kraluje na trůně a jako podložku má zapletené hádky, kteří ji poslušně slouží a neodvažují se jí nic udělat. Nejraději má ale svit měsíce, který ji uspává a uklidňuje. A jelikož si její sílu chtěl přivlastnit každý vládce, dávali na její počest stavět Měsíční chrámy ve kterých bylo plno stříbrných srpků měsíce a tmavě modrých sametových závěsů, které jako noc padali na hlavy jejích kněžek. Oči síly jsou plné nehynoucí, neodolatelné něhy a jsou modré jako hlubiny oceánu.

Ačkoli jsem byl dobrý posluchač a každé slovo jsem si uchoval v paměti, obávám se, že jejich opravdovou krásu nedokážu popsat i kdybych na to měl tisíc let. A proto ti přeji milí čtenáři, nechť je fantazie k tobě dobrotivá a pomůže ti jejich krásu zahlédnout. Neboť jak jsem se dozvěděl Fantazie je jejich společnou Matkou. Proto použij svou fantazii v budoucím životě, aby ti vyjevila jak používat s Opatrností svou Sílu tak, aby zavládla mezi lidmi Spravedlnost.