Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrazivé přání
04. 12. 2005
2
0
1061
Autor
martikiii
když na mne dýchla zima
těhotné mraky lechtají,
pohoupou sta křehkých dítek
co na dlani hned roztají...
Kostela věž břicha mraků páře
vítr na honěnou rozhodl se hrát,
poslední noc letošního kalendáře
mohu prý cokoliv si přát...
Heboučké polštářky toulavých koček
smět tedy pod hlavu dát,
přikrýt se duchnou ze sněhových vloček
a dlouho, předlouho spát...
:-) toto sa mi zda celkom mile...:
Kostela věž břicha mraků páře
vítr na honěnou rozhodl se hrát,
poslední noc letošního kalendáře
mohu prý cokoliv si přát...
dneska sem šel po městě a potkal snad deset toulavých koček. posedávaly pod stromy o koukaly na lidi. vypadaly fakt dost zvláštně.
jinak mi to přijde trochu takové neohrabané, jakoby bylo moc vidět že se snažíš tam narvat ten rým a rytmus za každou cenu a občas ti to moc nejde.
/ale na můj názor moc nedej:))/
hezký den
Opravdu to postrádá nějakou tu lehkost, verše nepůsobí kompaktním dojmem (já to taky neumín). Na druhou stranu ta zima z toho dýchá, myslím, že umíš zprostředkovat svůj pocit a to je kumšt.