Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Dlouho se potýkám otázkou, zdali je člověk jen souhrnem buněk v jeho těle a nebo je něco víc? Jedno je jisté. Už od narození se lidská osobnost mění dle svého okolí, přizpůsobuje se a nebo naopak přetváří svoje okolí k obrazu svému. Je dokázáno jak hodně sociologické okolí na lidského jedince působí. Jenže ne vždy. A to je právě ono. Proč ne vždy.
Napadlo mě asi přibližně toto. Při růstu lidského těla, na jeho vývoji, závisí na genetických informacích na genomu, který předurčuje jaký ten člověk bude. Geny drží určitý vzorec, podle kterého se člověk vyvíjí. Předurčení k tomu že dítě bude geniální je zakodováno již v těch genech. Je jich šílená spousta. Ovlivňují prakticky všechno. Ale určují například chování? Možná ano, ale možná ne až tak přesně. Jsou přeci určité vlivy (zkušenosti, paměť, vzpomínky), které lidské chování ovlivňují. Je však jasné že když někdo vyniká v jedné oblasti, tak se vždy najde nějaké odvětví, kde silně zaostává. Gen je jako rovnice. Ať jsou třeba v jedné části vyšší čísla, někde v další části to musí chybět, protože na konci té rovnice musí být vždy jeden výsledek, a to u všech lidí, pokud je rovnice v pořádku. Dejte v půli rovnice odkaz na začátek rovnice a máte člověka, který v určité vývojové křivce zatuhne a vrací se v kole zpět a dál už se nerozvíjí. A můžete se třeba postavit na hlavu.
Přemýšlel jsem o tom zdali každá ta genová rovnice je stále stejná. Jestliže vždy dává stejný výsledek, tak je vždy znám nejvyšší možný strop určitých schopností, které jsou doprovázeny nejnižší podlahou v jiné oblasti schopností. Něco jako plus a mínus se rovná nula. Někde je ubráno, jinde je přidáno, ale záleží na délce rovnice jak moc se může přidat a jak moc se musí ubrat, aby ten člověk mohl existovat. Nemůže mít přeci jen jednu schopnost a nic víc, by přeci potom lidské tělo nefungovalo.
Díky genové rovnici se dá vysvětlit vzorec prakticky všech lidí. Nadprůměrně inteligentní lidé kteří například počítají odmocniny z několikamístných čísel jen v hlavě nedovedou třeba v obchodě prostě nakoupit. Ti jedinci kteří jsou geniální mají třeba potíže s vyjadřovací schopností. Vždy je plus doprovázeno nějakým mínusem.
A co kdyby se lidský gen rozšířil, přidala se nějaká část. A ta část by se záměrně potlačila pro rozvoj těch předešlých částí lidského genu. Pak by se všechny části lidských schopností a dovedností zvýšily a ta přidaná část by se ani neprojevila. A nebo by se selektivně povýšily jen ty prospěšné a nebo naopak záporné schopnosti. V podstatě by vznikl nový druh. Ale lze přidat do lidského genu nějakou další část? A kdo by tu genovou rovnici přeprogramoval tak aby na konci dávala jen jeden výsledek a aby se ta přidaná část neprojevila. Nebo aby se právě ta přidaná část objevila?
Vezmu to teď z úplně jiného hlediska. Kde je zapsaný lidský gen? Kde je zapsaný vzor celého člověka? Přeci v každé buňce, uvnitř jádra. Ale ne všechny buňky v těle jsou stejné, ale lidský gen je v každé buňce stejný. Až na pohlavní. Tam v každé buňce je jen polovina genu jedince. Ale proč polovina? No protože dvě půlky dávají dohromady jeden. A když se narodí jednovaječná dvojčata tak už ale nemají stejnou genovou základnu. Tak co se tam tedy stalo? Že by přeci jen v každé buňce nebyla stejná genová základna? Pak by to ale popíralo teorii klonování, která je přeci založena na genetických vzorcích a to z jakékoliv buňky v těle.
Podle mě je genetická rovnice při vzniku života již daná, ale není stálá. Z nějakých důvodů se může měnit. A aktuální známá rovnice se v průběhu života mění. Ne moc, ale i nepatrné odchylky jsou podstatné na tendenci vývoje jedince. Při souhrnu všech působících faktorů na lidského jedince, okolí, vychovávání, přátelé, schopnost se učit atd. vzniká téměř nepředstavitelné množství kombinací jaký ten daný člověk může být. Jak se chová jak bude inteligentní nebo retardovaný. A při další generaci se to znovu přemíchá. Ale připadá mě to jako by ten nový a nový jedinec byl pokusem přírody o zkombinování dalšího nového druhu. Náhoda hraje svou roli a nekonečný čas také. Může se přeci stát cokoliv. Vlivem záření nějaká náhodná mutace a máme tu další nový druh. A ten druh vznikne z nás a my to nebudeme a nebo to budeme my. V tomhle se mnoho lidí potýká s morálním problémem, zdali by to nové byl ještě člověk a nebo ne. Genetický vzorec je ale podstatný. Podle všeho mají různé druhy různě dlouhé genetické vzorce. Ale jak se stalo, že je mají kratší a nebo snad delší? Takže je to přeci jen možné nějak ten vzorec měnit.
Ale kde jsou hranice?
Existovala snad nějaká bytost, která si hrála s genetickou hranicí a vytvořila tak nás?
Podstatou je vzorec.
Kdo ovládne vzorec má vyhráno.
A vzorec je ve všem. A nejen v genech.
Gen je zápis o vzorci.
Takže vše se odehrává na bitevním poli genů.
Žádná duše, žádná zvláštní energie.. vše to jsou jen geny.
Jsme otrokem genových armád.
Ovládají oni nás, a nebo je ovládáme nějak my? A nebo snad je ovládá někdo odnikud odjinud?
Představte si, že by někdo přinesl úplně nový gen, jednu část, která tady na Zemi neexistuje. A podařilo by se mu jí vložit do našeho vzorce genů.
Co by potom vzniklo?
A představte si, že by někdo dovedl rozkodovat celé genetické vzorce a odhalil by tak, že chování lze více méně ovlivnit zamícháním genů. Byli bychom jen loutkou. A víme jistě že nejsme pouze loutkou?
Je to snad pouhé genové vzorcování bez cíle?
Vytvořením inteligentních vědců na základě umělé genové změny by se celé lidstvo posunulo o nutný kus dopředu. Noví vědci by vynalézali nové a nové věci. Technologický posun by byl ohromující. Nalezení nového energetického zdroje. Spalování fosilních paliv a následná devastace gaialogie planety by byla již bezpředmětná. Ale udrželi bychom krok s takovou novou pozměněnou rasou? Chceme to nechceme? Neděje se to už za našimi zády? Proč se lidi nemohou dozvědět co jiní lidi dělají? Proč jsou některé vědecké práce na poli genetických bitev přísně utajované? Protože se děje změna? Protože dělají nové lidi? Protože chtějí mít otroky? Jdou proti přírodě? A nebo to příroda sama chce?
A co když geny nejsou vůbec podstatné? Co když geny jsou jen prioritním vzorcem. Ale dalším vzorcem silnějším je ona zmiňovaná duše? Věčná duše která přechází z těla do těla?
Co když duše dovede udržet jiný vzorec a co když duše dovede stvořit jiný vzorec. Duše je prý všemocná. Neplatí na ní čas, neplatí pro ni některé přírodní zákony. Jaké zákony tedy pro ní platí? Duše která si prý uvědomí samu sebe v poli se stává něco víc než duší. Dokonce takovou duši někdo nazývá bohem. Tak co geny a nebo duše? Nebo snad ještě něco navíc?
Nebo je to všechno nesmysl?
Proč tedy o tom uvažovat? Pokud vím ještě nikdo neudržel nějaký pevný vzorec ve své duši a nebo ani nerozkodoval vzorec genové výbavy jediného člověka. Víme jak vypadají, ale nevíme co ovlivňují. Nebo to víme a vždy jsme to věděli, ale dávno jsme to zapomněli?
V určité fázi myšlenek narážím na jakýsi strop.
Mahoney, ty jsi snad skrytý Japonec. Ty by taky všechno miniaturizovali :o)))) Každopádně k miniaturizaci nemám geny :o)) Počkej si na příští generaci Eternalů, třeba náhoda udělá své :o))
etí, za poslední větu máš u mě TIP... ale možná by nškodilo trochu to zkrátit a tu pointu vstřelit dřív - zbytečně se opakuješ, málem jsem to vzdal dva odstavce před koncem :-))
V tomhle obrou jsem neznalý.
Jen bych se zastavil u Tvé poslední věty.
Je to tím, že je náš mozek nevyzrálý, nebo jak bych to řekl.
To mě na nás štve ( nebo se mi to líbí? ). Dokážeme vymyslet spoustu pojmů, ale pochopit jen málo z nich.
Na rozkodovani genu DNA se uz pracuje, jenze tech genu je tam takove mnozstvi, ze to rozkodovani probiha silene pomalu, asi jako by sis pred zrcadlem pocital vlasy jeden po druhem: vis jak na to, ale urcite by ti to zabralo spoustu casu.
Proc geny nebo duse? Jedno druhe preci nevylucuje. Mozna, ze lidske telo se vyvinulo ze zvireci do dnesni podoby pusobenim duse, ktere se v jistem okamziku evoluce zacaly inkarnovat a prizpusobovat telo podle vlastni predstavy (k obrazu svemu???). Mne se tahle myslenka hrozne libi!
A pak ta vecna otazka NATURE vs NURTURE!! Poslednich par let se vedci priklani k te prvni moznosti, tedy ze nase chovani je vice ovlivneno geny (nature) nez pusobenim prostredi (nurture). Vem si, ze clovek se od simpanze lisi 4% DNA a jeden clovek od druheho se lisi priblizne 0,9% DNA!! To je nepatrny a pritom obrovsky rozdil, kazdy jsme uplne jiny a pritom jsme skoro stejny.
Ze ne vsechny bunky v tele jsou stejne? Prave ze jsou stejne, ale kazda bunka se chova podle toho kousku DNA (ta je v kazde bunce stejna) ke kteremu ma pristup. Se zvysujicim se vekem dochazi k disdiferenciaci bunek, kdy se nedopatrenim odkryvaji nespravne kousky DNA, cimz se celkova vykonnost bunky zhorsuje, stane se treba, ze mozkova bunka zacne produkovat zluc a podobne.
O posledni pasazi tvoji uvahy neustale premyslim, uz roky ctu jak blazen prislusnou literaturu a zatim vim jen to, ze nic nevim :-)))
Písmák