Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePod deskou popelem
08. 12. 2005
4
0
2112
Autor
Bossman
Já miloval tě kočičko
krví v krvi danou.
Sluncem skrytý stín.
Zahořklou a slanou, Tys věděla proč žít. Tanec středem bojiště
jak pro upíra klín
Když vodka žízeň topí.
přes propadliště viny.
Měla sílu vichřice,
krásu kocoviny
se vzpomínkou na večer.
Já stále miluju tě, kočičko
Tvou krví v krvi danou.
Ať prokletá je prokletost
Tvou krví v krvi danou.
Ať prokletá je prokletost
nechte růži planou
žilami dál růst
Nat: Radši moc nepij (i když stejně budeš), pak člověk dělá hlouposti, ale taky se často baví. Takže si užívej po svym, protože vždycky se najde někdo, kdo ti bude něco vyčítat :))
Heleť, to je krásná zpověď zoufalého alkoholika, který miloval a miluje... inu, líbí se mi.
Trefil ses mi přesně do noty, díky ti za to
t*
Dokonalé človíčku
a já jednou políbím Tě po víčku, naučíš-li mě pít
naučíš prosím?
tipec*