další ze snů 5

zdálo se mi že obrýlený chlapec s nagelovanou patkou v hnědym obleku šel na oslavu. místo aby šel jednoduchou lesní zkratkou zdlouhavě kráčel přes několikakilometrový řbitov který byl zatopený povodní a eště ke všemu zamrzlý a zasněžený. snažil se našlapovat na vršky šedých mramorových křížů ale dycky mu sjela noha a led začal křupat a uvolňovat se v okrajích. na konci řbitovu po překonání mnohých úskalí už nebyl led ale jen tuny špinavý břečky kterou projížděl malý řbitovní náklaďáček pana údržbáře. nad hladinu vystupovala pouze střecha vozu. tady byla cesta nejtěžší. nakonec došel do chatky na konci a tam se zůčastnil oslavy. šichni propadali bujarému veselí. bylo očividné že tam dorazili lesní stezkou. jen ten chlapec co šel řbitovem byl na sračky a slavení tudíž nebyl schopný. zeptala sem se ho proč to vlastně udělal. odpověděl mi že "chtěl vyjádřit ten paradox". zčásti jsem ten chlapec byla já. on prý myslí do mé hlavy zkrz mé sny zaslechla jsem.

---