Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrev růží
11. 02. 2001
1
0
1142
Autor
Digero
Krev růží rudou barvu má
matka dítěti ji předává.
Blaze tomu kdo zná
že ve výměně život spočívá.
Krev růží rudou barvu má
život v tvém těle obíhá.
Sladce tomu kdo ji má
smrti do tváře se vysmívá.
Krev růží rudou barvu má
není vidět dokud netryská.
Běda tomu kdo tu barvu zná
život mu z těla uniká.
Krev růží rudou barvu má,
ach jak snadno se prolévá.
Běda tomu kdo tu barvu zná,
ach ano, běda mi.
Moc pěkný. Téma života a smrti. Fakt pěkně vyjádřený.
Růže jako člověk, jehož život vzkvétá. Někdy se poraní trnem, ale to se stává. Krev neteče pořád, někdy i zasychá...
Celkem se mi to líbí, i přes jistou kostrbatost (nenapsal bych to líp). Souhlas s ruby, ze poslední sloka je mnohem výše.
Bylo by lepší, kdyby se na začátku každé sloky neopakovalo stále dokola Krev růží....., ale jina´k se mi líbí
posledni vers to zveda, ale zbytek mi to pripada jako pisnicka nekam k taboraku kdyz uz maji vsichni nostalgickou naladu a tahne jim na zada