Středověk na věky věkův

No, občas mě napadaj takovýhle sprostý kraviny ]:)

Komtesa se usadila na místu a tlačila svůj bobek.
„Nějak Vám to nejde výsosti,“ poznamenal sluha Alexej.
„Vy Rusové jen pijete vodku a jíte špek, tak se vyserete hned.“
„Máte pravdu výsosti,“ usmál se téměř bezzubý Alexej chraplavým hlasem.
„Utři mi prdel a nečum,“ vyslovila komtesa své přání po vykonání své potřeby.
„Zajisté výsosti,“ vysmíval se Alexej komtese Pikadoně.
„Co kdybys mě pořádně vyšukal Alexeji?“ vyzvala Pikadona Alexeje jako největší kurva.
„Ale co Váš choť?“ dostal Alexej strach.
„Víš, že je impotentní,“ smála se Pikadona a natáčela si na prst loknu svých podlouhlých, kudrnatých blond vlasů.
„Jak je libo výsosti,“ snažil se Alexej vyhovět jen proto, aby mu neufikla pinďoura.
Odklidili se do chléva a pak jen šoustali…

Když bylo dokonáno, zaslechli před chlévem hlasy ostatních poddaných. Upravili se a vyšli jakoby nic.
„Takže tamto prase mám dát porazit výsosti?“ tázal se Alexej ve snaze zachránit Pikadoninu pověst, svého pinďoura a teď i hlavu.
„Ano, udělejte zabijačku,“ přikývla Pikadona a oddychla si, že podezření je za nimi.
Alexej dal řezníkovi vzkázat, ať udělají zabijačku a šel se podívat, kdo přijel na nádvoří zámečku Chuchliště.
V černém honosném kočáře přijel honosný pán. Vypadal jako študovaný a tak se Alexej neváhal zeptat, koho má ohlásit.
„Jsem advokát Marco de Gay a nemusíte nikoho ohlašovat, pokud jste Alexej Lepronin,“ překvapil právník Alexeje.
„Ano, to jsem, prosím, přijměte místo v mém skromném příbytku. Smím se zaptat, čemu jsem vděčen za tak vzácnou návštěvu?“
„Nebojte se, hned přistoupím k té věci, pro kterou jsem přijel,“ uklidňoval Alexeje Marco de Gay.
„Posaďte se,“ nabízel Alexej postarší židli de Gayovi.
„Takže,“ začal de Gay vážný rozhovor s Alexejem, „jistě si pamatujete Bonita Chuchloně,“ řekl napůl tázavým tónem de Gay.
„Och, jistěže pane,“ potvrdil de Gayovu otázku Alexej.
„A ten odkázal zámeček Pikadoně Chuchloňové,“ snažil se pokračovat v rozhovoru de Gay.
„Zajisté pane,“ potvrzoval Alexej.
„Ale! My jsme zjistili, že závěť, kterou Bonita Chuchloň sepsal, nebyla poslední, nýbrž předposlední!“
„A co to jako znamená?“
„To znamená, že předposlední závěť je neplatná a platí až ta poslední, kterou Bonita sepsal těsně před smrtí!“
„Dobře, ale pořád nevím, co se mi tím snažíte říct a co to má společného se mnou?“ divil se Alexej.
„Společného to má s vámi mnoho. Především to, že Bonito Chuchloň odkázal Chuchliště a všechny pozemky k němu příslušící Vám!“
„Vy si ze mě děláte prdel, že jo?! Pardon…,“ prohlásil překvapeně Rus.
„Ne! Všechno to tu mám černé na bílém. Stačí to jen podepsat a zámek je Váš.“
„Ihned podepíšu,“ neváhal Alexej.
Pak se jen bavili, chvíli pili vodku, podepsali vše a Chuchliště patřilo Alexeji Leproninovi.
„Tak a teď ta píča něco uvidí!“ zakřičel Alexej a smál se na celé kolo. Právník se taky smál a Alexej směle vykročil ze svého příbytku přes nádvoří ke komnatě komtesy Pikadony. Ani nezaklepal, vtrhl dovnitř a přistihl Pikadonu, jak si právě dělá dobře prstíky na své zvlhlé pičce.
„Sbal si saky paky a vypadni odsud ty píčo jedna prašivá!“ křičel Alexej naštvaně.
„Jak to se mnou mluvíš ty špíno jedna Ruská? Vytáhla jsem tě z vězení, z toho největšího pouličního srabu a ty se ke mně chováš takhle? To teda ne, takhle se mnou mluvit nebudeš!“ bránila se Pikadona.
„Ale budu! Tady už ti nepatří totiž vůbec nic ty čubko!“
„Stráž!“ volala Pikadona.
„Chachacha, to už ti nepomůže, všechno je tu teď moje!“
„Lžeš ty všiváku, dám ti setnout hlavu!“
„Tak se podívej!“ ukazoval Pikadoně to co právě podepsal s právníkem.
„Tomu nevěřím. Někde jsi to zfalšoval ty bídáku.“
„Advokát snad ještě sedí u mě v pokoji, běž se ho zeptat,“ vybídl Alexej Pikadonu. Pikadona se okamžitě oblékla a běžela za de Gayem. Ten jí pověděl jak se věci mají a Pikadona omdlela.

„Máš dvě možnosti. Buď táhni na kilometry daleko, ať tě tu nevidím a nebo mi budeš dělat služku,“ nabídl Alexej Pikadoně ještě sloušnou nabídku.
„Ach bože, kam bych šla Alexeji?“ začala brečet Pikadona jako kráva.
„To je mi jedno. Jak si tedy vybereš?“
„Je to potupné, ale zůstanu. Naučím se vše od ostatního služebnictva a až budu sama schopna přežít, tak vypadnu.“
„Děláš dobře. Jsi totiž blbá kráva a neumíš vůbec nic,“ rozesmál se Alexej.
„A ještě malá připomínka. Budeš mi říkat výsosti!“
„Jak si přejete výsosti,“ zašklebila se Pikadona.

„Nějak Vám to nejde výsosti,“ poznamenala služka Pikadona.
„Vy Češi jen pijete pivo a jíte guláš, tak se vyserete hned.“
„Máte pravdu výsosti,“ usmála se od Alexejových pěstí téměř bezzubá Pikadona chraplavým hlasem.
„Utři mi prdel a nečum!“…

---