Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSynáčku spi
Synáčku malý
klidně spi
hlavičku polož na polštář
do okna tvého luny svit
vysílá svoji bílou zář
Drobounkou ručkou objímáš
svého medvídka plyšového
tys maličký
však nepoznáš
už nikdy víc otce svého
Odešel v den
kdy ses narodit měl
a doposud se ještě nevrátil
snad na nás zapomněl
možná
že schválně šel
kdo nyní duši mé klid vrátí?
Ještě
že tebe tady mám
můj broučku milovaný
ty nesmíš býti nikdy sám
zůstaneš u své mámy
Teď měsíc ozářil tvé tváře
naposled
den bude brzy
a do postýlky na polštářek
kanou moje hořké slzy
Proč všechny děti otce mají
jen ty ho nemáš?
Drahý synku
Ano
bylo to tenkrát v máji
nezlob se pro to na maminku
jen tobě dám všechnu svou lásku
tys život můj
i štěstí mé
však otec tvůj
jen na obrázku
mně i tobě zůstane