sen v zahradě rozkvetlých broskví

apokalyptické fotky stínů z Nagasaki
otisknuté na holých zdech
v surrealistických soudných dnech
zastínily fosforově obarvené mraky

a krutě spalující nukleární mráz
je zarámoval do grafittů jinovatky.
kamikadze a zlomený vaz!
vidím jak těhotné šikmooké matky

s ňadry barvy bledé síry
hromadně páchají harakiri
v náruči manželů samuraiů.
dřímám pod sakurou a taju,

když dopíjím další saké.
raději nepřemýšlím jaké
přízraky kráčely touto krajinou...
Hirohitovy sevřené šiky jdou

na frontu střežit první linii.
dívky s víčky jako květy lilií
tiše pláčou zamčené v pagodách,
protože válka je masový vrah!

začala dlouhá noc barvená tuší!
z těl nevinných řadových pěšáků
bomby udělaly hnijící cárovité suši
před vchody tokyjských věžáků.

děti, které vypadají jako origami
a neumí říct ani slovo "mami"
zaplnily japonské porodnice.
godzilly a plutoniové chobotnice

jsou filmový odkaz paranoi
pro budoucí asijské generace.
paranoi vzniklé v jaderném boji
proti důsledkům fašistické okupace.

spím v mystické zahradě tao
pod rozkvetlými broskvoněmi,
cítím se jako kuře kung pao,
protože touhle krásnou zemí

kráčela okovaná bota války
a řetězové reakce plodily hřiby.
já nesoudím žádné lidské chyby,
jen vnímám scenerie exotické dálky

- zasněžené svahy hory Fudžijama.
v západu slunce stojí hrdě a sama.
básníci ve stínech bambusových hájků
prstem píšou do písku verše haiku,

ale mě budí pot retro-nočních můr
o zrůdných činech bestií a stvůr,
které psaly celé moderní dějiny.
mám zimnici a oddychuju do hlíny.