To jistě né, jen mě to prostě trochu víc překvapilo a potěšilo (zvlášt' poté, co se to tu před tebou nikomu nelíbilo). :-)
copak ta včela potřebovala zachránit? něco jí bylo? proč si neotevřela okno? ...
Protože jsem si to vymyslela. Nebo už jsi viděl někdy brečet včelu?? ;o)
včela teda fakt nebrečí, jo? fakt sis to vymyslela? tak to gratuluji..
Ale třeba i brečí, ale asi to nepoznáš.. :)
Já nejsem příznivkyně takhle krátkých povídek, pokud nejsou propracované a tahle jako propracovaná rozhodně nepůsobí.
Na nahé rameno Ti usedne všela a rovnou ji chceš odehnat, cožpak není nic mezi tím? Nezašimrá Tě nic na rameni, neotočíš hlavou a nzkoumáš, co Tě to tam zašimralo? nebo si to mám všechno domyslet? Jenomže próza je od toho, aby jsi navodila co nejvěrohodnější obraz skutečnosti, i když se jedná převážně fikci.
Manon2 - Tohle dílo má s tím tvým jednu společnou věc. Je o ničem. I když to tvoje o díře v nebi je možná zbtečnější. Tady je aspoň znát jakýsi náznak hlubšího smyslu.
Prostě se holky máte ještě hodně co učit.
StvN: Tak s tím posledním souhlasím, máme se ještě hodně co učit, ale i Ty ... učit se prostě musíme celý život ... ;o)
Koneckonců, je to Tvůj subjektivní názor, tak k čemu Ti ho vyvyracet ... jenom by mě zajímalo, o čem by dílko asi tak muselo být, aby bylo dle Tebe "o něčem" ...
Tenhle můj názor je objektivní.
Musim se učit na státnice, ale už se nemusim učit, jak napsat dobrou povídku.
O něčem - dílo, které promlouvá ke čtenářům. Jestli se nepovažuješ za průměrného člověka, pak piš o věcech, ve kterých se cítíš mimoprůměrná. Pak to bude možná o něčem.
Na státnice se tedy zatím učit nemusím, ale i přesto vím, že objektivní názor zřejmě nebude zas tak moc objektivní, vyjádří-li ho jeden člověk. Pokud bych se měla řídit Tvou definicí díla "o něčem", tak si raději počkám na vyjádření ostatních čtenářů, třeba mě většinový názor přesvědší, třeba také ne ... uvidím.
Ale žádná zášť, jenom střet názorů ... takže hodně štěstí u státnicí.
Abys nečekala marně. Proč myslíš, že tě nikdo moc nečte? No, raději se se mnou nehádej. Já ti radim dobře a v dobrém úmsylu.
Kratičká povídka o věcech, které půsoí obyčejně až všedně a přesto to vypadá trochu jinak. Zaujalo mě to, ale podruhé bych to číst nemusel. Ale díky za příjemnou minutku svého života.
Snažím se vnést i do prózy trochu toho poetična...
Povídka skutečně není propracovaná, je úplně spontánní.
No já vím, že jsem mnohem lepší hornistka než pisatelka. :o)))
Čajovník: Až tak?? No páni... :)
Poetiku v próze oceňuju, ale bacha na bolavý klišé a laciný frázičky hodící se spíš na červenou knihovnu. Poetika vyžaduje cit.
A proč ne? Píšu jenom svůj dojem. Mám snad lhát?