Neuronová odysea - 2.část

Cesta do hlubin vesmíru.

"Tolik, kolik se přetřese v médiích," řekl pomalu.
"Tedy velmi málo... Právě proto, že jde nemoc, která se objevila zcela nedávno, panují kolem ní hlavně samé spekulace. Naše oddělení," v hlase doktora bylo nyní slyšet jisté rozechvění, "bylo sice již od počátku zapojeno do centrálního identifikačního programu pro monitorování stokasticidy, ale toto je poprvé, co zde máme někoho, koho postihla."
"Moje žena upadla znovu do bezvědomí...," přerušil ho tichým hlasem Ron.
"Chápu vás. Nyní je potřeba, abychom vás z celou situací blíže sez...,"
"Jakou má šanci?"

Doktor Richards chtěl větu dokončit, ale po tváři mu přelétl jen zmatený výraz. Ohlédl se po svých kolezích, jako by u nich hledal přetrženou nit. Naštěstí pro něj se jeden z nich vstal od stolu a přistoupil k oběma mužům. Byl to doktor Kirinstein.
"Vážený pane, chápu vaše znepokojení, cítíme s Vámi. Dovolte tedy, abych vás uvedl do problému. Pracuji ve Federálním lékařském středisku pro registraci a výzkum mimozemských civilizací."
Narozdíl od svého kolegy mluvil klidně a jasně. Kirinstein byl vyslán do Irrigenu, aby zde místním lékařům osobně předal nové informace a instrukce z centra. Přivezl s sebou k tomuto účelu informační film, dokumentující výzkum nemoci.
"Pozvali jsme si Vás sem,” řekl důrazně doktor Kirinstein, "jelikož jsme předpokládali, že se budete rovněž chtít zúčastnit této prezentace.”
"Když to k něčemu bude…" řekl tiše Ron.
Doktor Kirinstein se ušklíbl.
"Tuto službu nabízíme každému manželovi postižené. Pokoušíme se tím předcházet zbytečnému šíření panických zpráv. Přejděme tedy prosím k naší demo-stěně," pokynul všem.

Postavy v bílých pláštích přešli do zadní části místnosti, Ron se za nimi pomalu šoural. Posadili se do pohyblivých křesel. Křesla se zaklonila a v místnosti se zatemnělo. Ron viděl, jak doktor Kirinstein zmizel vpředu za závěsem. Za chvíli se jeho obraz objevil na stropě.
"Sledujete nejnovější verzi našeho rozboru problému stokasticidy," oznámil, načež se za ním rozsvítila hvězdná obloha. Po stropě pak přebíhaly různé simulace a chvíli co chvíli se v jejich popředí objevil doktor Kirinstein se svým komentářem.

Výklad byl velmi detailní. Ron naslouchal a každou sekundu měl přitom před sebou spící tvář svojí ženy. Asi před dvěma lety se začaly u těhotných žen objevovat dosud nepopsané komplikace, říkal hlas v prezentaci. Ženy opakovaně upadají do bezvědomí, aniž by pro to byla nalezena nějaká z obvyklých příčin. Při chemických, elektromagnetických a všech dalších testech mozku, vedených v obvyklých parametrech, nebyly zjištěny žádné nálezy. Byla to záhada, pro kterou nebylo žádné vysvětlení. Případů však přibývalo, proto bylo nutno rychle jednat. Vláda se rozhodla pro sestavení mezioborové komise, která shromáždila vědce z různých oborů a dal jim za úkol zkoumat problém i z neobvyklých hledisek. Archeologové navrhli použít svou novou metodu tzv. paleoidentifikace entit, dosud užívanou jen v případě archeologických identifikací. Pomocí ní nedávno objevili nepatrné aktivity na úrovni nejnižších částic v zemské kůře, které nikdy předtím zaznamenány nebyly.

Pomocí paleoidentifikace se začaly vyšetřovat mozky postižených žen a byly zjištěny velmi nepatrné aktivity v nervových synapsích. Nanobiologové přišli s teorií, že tyto aktivity by mohl způsobovat nějaký dosud neznámý organismus, který by byl menší než všechny dosud známé mikroorganismy a nanorganismy. To odporuje všem dosavadních chemickým poznatkům a zatím pro to není jasný důkaz, nicméně když jsou vyčerpána všechna logická řešení, musejí vědci začít pátrat i po těch zdánlivě nelogických.
Stokasticida způsobuje, že žena zprvu často omdlévá, což je sice v těhotenství poměrně běžné, ale postupně se zvyšuje doba trvání stavu v bezvědomí, až nakonec postižená upadne do těžkého kómatu. Nebyl zatím znám jediný případ, kdy by se někdo z takovéhoto kómatu probral.
Všechny ostatní funkce těla pracují zcela normálně. Plod není nijak ohrožen. Porod obvykle probíhá hladce, svalstva se roztahují stejně, jako když je žena vědomě tlačí při plné bdělosti. Na narozených dětech nebyly zatím pozorovány žádné zvláštní příznaky. Žádnému z nich však zatím není víc jak rok, takže se z toho zatím samozřejmě nedají dělat nějaké definitivní závěry.


Simulace lidského těla v prezentaci byly nahrazeny mapou světa. Objevovaly se grafy rozšíření nemoci. Bylo zvláštní, že neexistovalo žádné předpokládané ohnisko výskytu. Nemoc se objevila najednou na několika místech, většinou od sebe velmi vzdálených a často daleko od galaktických letišť. Většina žen přitom vůbec nepřišla do styku s někým, kdo by se vrátil z nějaké kosmické výpravy. Možnost, že nemoc zanesl na Zem někdo z cesty do vesmíru, tak byla málo pravděpodobná.
Od počátku evidence tohoto jevu vzrostl počet zaznamenaných případů z osmi set na dvacet tisíc žen. Nelze vyloučit, že za několik měsíců bude počet postižených mnohonásobně větší.

---