Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vztah bez vztahu

16. 01. 2006

2767

Autor

andileknika

Vzdala jsem se ráje, pro pár pomíjivých okamžiků Všech pírek ze svých křídel Vložila jsem do tvých dlaní svou duši, křehkou a zranitelnou. Byla jsem si vědoma všech věcí, jenž svým rozhodnutím způsobím Přesto jsem šla za tebou, bosá po ostrých kamenech A tys pro mě měl jen slova, která se ohýbala v lehkém vánku, ničila všechny mé zásady, připravila mě o iluze a o sny. Pro pár pomíjivých okamžiků jsem zahodila všechno. Vzdala jsem se ráje - pro tebe.

Najednou už ani nesvítí hvězdy

nebo je přes ty lži nevidíme...

Tak snadné to není

pořád hrát si, že jsme spolu.

Vedeme vztah bez vztahu

Nadopovaní sobectvím a bolestí

šlapeme po tom,

co mělo zůstat vzácné.

Skrze tisíce prázdných slov

jsme se nedostali k tomu jednomu

o lásce se nemluví, že?

A tak kolem sebe chodíme po špičkách,

zabíjíme strach pouhou přítomností...

Tak moc bych chtěla křičet,

mladé holky to prý umí,

snad jsem za ten čas s tebou zestárla,

protože mlčím...

1 názor

tak jest.. každý by si měl tohle prožít.. ale nikdo to neprožije bez bolesti uvnitř sebe..a ta bolest umí být horší, než chození po kamenech bosky.. taky to znám...ale básníci pro vyzrálost potřebují víc lásku nešťastnou než šťěstí..i za to dávám tip*

blabolka

28. 03. 2006

Dát tip

Dala jsem ti TIP. Vidím kolem sebe prožívat něco velmi podobného. Je to důležité projít tím, to vím.

andileknika

05. 02. 2006

Dát tip

Možná na tom něco bude:-)Já jsem byla vždycky zastáncem upřímnosti a říkání pravdy na rovinu.V poslední době si tím nejsem tak jistá azjišťuju, že někdy není dobré říkat pořád pravdu bo věci,které cítím...

Milly

05. 02. 2006

Dát tip

Pak je otázka, jestli je neříkáš, protože nechceš, nnebo proto,že se bojíš.. :-)

andileknika

05. 02. 2006

Dát tip

Možná obojí:-)

Milly

04. 02. 2006

Dát tip

To mě naučil můj partner- chodit bosou po kamanech... krásně se namasírujou nohy, člověk pořádně cítí a učí se neuhýbat bolesti.... Mně zase přijde, že jde o smutnou báseň o tom, jak se lidi učí dospělýmu pokrytectví a skrývání svých pocitů- vím, že někdy to prostě nejde vyjádřit......... -t-