Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtratíš se...
21. 01. 2006
0
0
2008
Autor
trinitix
dokud se Tě nezeptám
a pravdu se nedozvím,
kterou chci znát
a Tobě snad odpustím,
žes to chtěl vzdát...
Vím, že zmatený jsi,
ale láska je přec cit,
který zasloužíš si,
i když je slabounká jako nit.
Musíš mi dát naději,
že se mohu o Tvou lásku snažit.
Nechci slyšet, že raději
nás kamarádství bude blažit.
Já, zblázním se láskou k Tobě,
a srdce mi přitom puká,
jak cítím nesmírný žal v sobě,
že Tebe láska leká!
Vím, že strach máš,
a bojíš se,
ale když lásku nedáš,
ztatíš se...
Ježišmarja...ty si nedáš říct, že ne? :-) Máš tam samý klišé - srdce mi puká, slabounká jako nit, nesmírný žal. Je to prvoplánový=nedá se to vyložit jinak než jednim způsobem. Ani rýmy nevychází. No, aspoň to je předpisová báseň. Předpisově špatná :-) Promiň, normálně nejsem tak zlej :-)
já to chápu, ale bohužel mě neodradíš, zklamu Tě já se nevzdávám!kritika od jednoho člověka mě opravdu neodradí!