Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepomíjivost
01. 09. 1999
0
0
1878
Autor
slavek
Květina modrá - bez vůně.
Srdce je mrtvé - nestůně.
Pohřbeno hluboko v rakvi.
Slova jsou zbytečná.
Vystupte - konečná,
nezbývá nafty.
Padají do hloubky,
perníky z chaloupky
mrtvé ježibaby.
Vodopád vysychá,
život pryč utíká,
za chvíli v cíli.
Když konečně na chvíli,
lidé se k sobě sblížili,
smrt ukončí žití.
Jojo svět za to stojí. Lidi za to stojej (někteří). A kdo za to nestojí, ať si stojí někde jinde...
Dobré
Dobré
... smrt je ten nejkrutější soudce, člověk prostě neví, proč zrovna on, a nemá smysl hledat odpověď na tuto otázku ... jako v poslední době skoro furt, musím souhlasit se Sašou, život jde prostě dál, máš v sobě pár krásných vzpomínek, nikdy nezapomeneš, ale máš toho taky spoustu před sebou, a to si zaslouží naději a veškeré Tvoje úsilí. Takhle budoucnost odsuzuješ ještě dříve než vůbec měla šanci začít. Kluku, elán, hlavu vzhůru, v hlavě půlnoc, v očích svítání a rozhlídni se pořádně kolem sebe. Že je nám na světě kráááásně !!!
Já nevím, co bych měl říct, já sem děsnej optimista, ty víš, že už asi rok a půl, a proto mi ten konec moc nesedí, ale přesto se mi to líbí.
Saša: no otázka je, jestli je o co stát
Špuntík: vím také bych měl být optimista, ale nikdy jsem nebyl :-))
Špuntík: vím také bych měl být optimista, ale nikdy jsem nebyl :-))
"...když něco končí, něco jiného se začíná, něco nádherného se začíná..." sorry, že jsem to nedopsal celý hned