Až usnu

Mé lásky se mi budou smát, jak můžu jenom usínat té noci plné svítání. - tohle nee, sladké, pubertální..

Poézia bez vnútorného zmyslu je (pre mňa) mŕtvou, nezaujímavou. Zaujímajú ma myšlienky, a tiež, čo chcel autor povedať. Forma je u mňa druhoradá.

smutná, pěkně napsaná.... TIP

Zvedavec: Jasně že jo! Ale jsou věci, místa, básně, kde jsem raději potichu a nechávám působit slova. Tuhletu věc jsem napsala asi před pěti lety a máš pravdu, byla o smrti - o takové té pubertální smrti, protože v sedmnácti chce alespoň jednou v životě umřít každý. Tak je to pro mne milá, neškodná, melancholická smrt, která je spíše personifikací šťastného spánku. Tolik na vysvětlenou. K mé první reakci: moc se mi líbil tvůj nick, takže jsem spíš reagovala na něj, ale to se ti tady asi stává častěji... Tak přeji pěkný den a dík, že ses zastavil:)

:) vďaka za vysvetlenie

Mám z toho takové rozporuplné pocity, námět se mi líbí víc než zpracování ale ta myšlenka mě dostala

jojo... díky za návštěvu :o)

Píšeš o smrti? znie mi to tak. t

nebuď zvědavý :)))

Mno, když už jsem zabrousil do poezie, tak taky něco napíšu... jenže poezii já hodnotit neumím :-( Na první přečtení se mi to líbilo. Když jsem četl rychle a plynule. Když jsem si to napodruhé "slabikoval", tak už se mi to tolik nezdálo... nu ale neber mě vážně, páč /Nadpohlavní_Wrestler je nepoetik/

*