Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sonet III.

21. 02. 2001

1924

Autor

Pavel_Daneš

Ze sbírky "Rtěnkou na zrcadlo"

Erató, dcera Mnémosyny

slaďounce zbytečná, jak pozlacený šperk

lajdáčtí studenti ji berou na prázdniny

a pak jí neumí dát ani polibek

Má tělo holčičí ze starodávných fotek

zalitá slzami všech špatných básníků

co mají zakázán byť sebelehčí dotek

ač touhou štvali se k vlastnímu zániku

Ztrácí se v cárech vět rdoušená bezvýznamem

tichounce vypráví o čemsi dávno známém

co ale nezvratně jde mimo lidský sluch

Zda navždy umlkne v propasti napospasu

či ještě oddálí pád do propasti času

to ví snad už jen Noc. A možná ještě Bůh.

Šminka

07. 07. 2003

Dát tip

jo... *

Falka

02. 03. 2001

Dát tip

Líbí... proti rytmu nic nemám!*

Vyjan

27. 02. 2001

Dát tip

Tohle se mi velice líbí. A o rytmu bych asi neřekl, že pokulhává - on vlaje! Jako by byl na cestě k volnému verši, a přece si podržoval cosi klasického.