Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZničená pouta
28. 12. 2005
1
0
2246
Autor
orbital
Při pomyšlení,
že jiný líbá Tvá ústa,
přepadá mě úzkost pustá.
Kalí se smysly
svárem temna,
Budou mi chybět
Tvá slova jemná.
Procházím krajinou pustou,
zbaven citu.
Zbyla mi beznaděj čistá,
že nespatřím paprsek svitu.
Vzala sis vášeň,
jež patřila pouze Tobě.
Vzala sis kousek mě,
teď láskou obracím se v hrobě.
Plynou slova skrze dásně,
(kdysi zněla krásně)
avšak
bez ozvěny,
jako by tě obklopily stěny.
Odcházející silueta,
vláčí za sebou stín...
odlesky mého léta.
Usmáty_autor
14. 02. 2006
No co na to říct...Připoměla mi moje hodně starší básně...Hlavně tim stylem psaní. Řekl bych, že je tam dost dobrejch věcí, určitě to takhle nevidí všichni co to čtou, neříkám, že je nějak moc povedená, ale aspoň jsem jí dočetl do konce...Jsou tam takový zvláštní spojení slov...Fakt dávám tip, protože já sem moje starý věci nedal, a tohle je tomu hoooodně podobný.
Zacheus: je to moje starší tvorba ;-) když jsem to zveřejnil poprvé, dostal jsem pořádnou kritiku =D ... tak jsem to trochu poupravil. těší mě že se líbí. děkuji za kometář a tip.
P.S. stále můžeš ty staré básničky zveřejnit ;-)