Pole v propasti

       Zde tramvajové vozy chytily frekvenci jásající slzy, a nic a nic…Představím-li si energii, kterou popisuji do lidské podoby, byl bych konečně poznal melancholii jak se usmívá.

       Ruce mám svěšené k tělu, hlava k zemi, sbírá slova náhodných chodců do sbírky, která bude odporná. Jak zněl! Jak zní! Poškrábaný větrem, rozrušený pěvec, své katedrály Srdce z Albionu. Visel v artéské studni, jako jubilant zániku. A hloubka obcovala s rovnoběžkami ve styku…A přeci jen byl pěvcem který na poslední chvíli před pádem, změkčil zpěvem vzduch… a tajně si přehrával sonáty ze zoufalství, ale to už byl tak nízko, že nevěřil na vesmír….kde pomalé ruce v leže sjíždí po mechu tváří, po strunách neupnutých na druhých koncích. A plané nebe rtů se odečítá z očí, skrze imaginaci.

        Labutě si šijí na měsíc, nové vzezření, nové pohyby. Jehla mezi kupkami…ňader, která věčně hoří a nespalují se…Rty rýhující noci a dne, znamenají bránu úst do nesmírné elegance. Klínové stínohry, ze kterých se rodí seance fyziky a závislost na gravitaci…jež řeky úst prosí o blaženost…a pomalé prsty sněží po těle…a nechávají tát zanechané něhy…a položit tuto na smutné kapradí, v oblíbeném lese, aby ji nenalezl stín…Ta je! A taje…hledíc na jemný bod světla, který jistě a nenávratně mizí a zhasíná…a zhasl a zmizel coby květina…než se ty víčka ztopí hladem po mně…bude kolem deváté… a otvory v mlze stočí zákrut tramvaje, která taje a je…a je..rozviklaná v okru, šedi, rudé…

      Kde jsem si přál, se skrývaly sloni, otevřené jaro s příchutí bolestné lehkosti – kašleš, kašleš sny do dlaní a roztíráš si na rty, abys mluvil pod malbou fantasie… A vyslovíš li je…vyslovíš li žebřík uniku, po kterém se vzneseš, mimo se nezapojíš…více jen ve snu by ses vrátil dolů k možnosti znít…obléci si sníh a vyčkávat na ubožejší přítomnost, aby tobě stínala hlavu, jejíž krev bude navždy dcerou tvého věčného snu.

        Už jsi zažil smích větví? Zažil? Zažil…nebyl….nebyl bys tak ve dví. Plakal…radostí, že jsi vysoký strom uprostřed mechového, nedochovaného pole v propasti…