Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senoční melancholie
06. 09. 1999
0
0
1920
Autor
slavek
V němých zrcadlech,
obraz bez ducha,
špína na prostěradlech,
zmatená předtucha,
zlých časů.
Na polích úroda,
zničená sírou.
Krmivo národa,
se slepou vírou,
že bude klasů..
Mrtvé ryby břichem vzhůru,
v mrtvých řekách plavou.
Žárovka spaluje můru,
a mě se honí hlavou,
strach ze zítřka..
Volají, a křičí bolestí..
Volají, toužice po štěstí.
Volají, vkládajíc naděje,
volají, a nic se neděje...
Volají, toužice po štěstí.
Volají, vkládajíc naděje,
volají, a nic se neděje...
...a pod taktovkou výkonného předsedy národního výboru OPBH,
snáší se na město, po raním svítání, zelená mha.
Vstávejte občani,
budí nás ze spaní,
tlampače civilní obrany.
A všichni pospolu,
židi i křesťani,
do bunkru uhání,
však již není ochrany.
A starci v koženkových křeslech s vyhaslým doutníkem,
s plnými sejfy zlata, a s obrovským podnikem,
zavírají oči před pravdou.
..... jsou svým posledním dělníkem.
snáší se na město, po raním svítání, zelená mha.
Vstávejte občani,
budí nás ze spaní,
tlampače civilní obrany.
A všichni pospolu,
židi i křesťani,
do bunkru uhání,
však již není ochrany.
A starci v koženkových křeslech s vyhaslým doutníkem,
s plnými sejfy zlata, a s obrovským podnikem,
zavírají oči před pravdou.
..... jsou svým posledním dělníkem.