nesnaž se

Až mě z toho zamrazilo v zádech... Hezké

Hodně mi to vynáší mojí bolest ze mě samýho a to znamená, že působí. Jinak nic..........jiného.

necítím nic....opravdu se omlouvám

...spíš bych řekla neblbni! - křídla na záda a ne že ne! - a žádný havraní!!! - pěkně veselý - blankytný! a jedéééém

Jo, empatie může být bolavá. Myslím, že stigmata z empatie mohla být skutečná. Psychosomatika... Ale největší děs, ze kterého se člověk někdy ani do konce života nedokáže vzpamatovat, je pocítit v druhém opravdové zlo, nenávist, se kterou nemůže nic dělat, na kterou nenalézá žádný lék... přetěžko tomu utíkat. Ale tys v závěru utekla ještě jinam, tahle oscilace... vědět, že nelze nevědět tomu říkám... to už bývá celoživotní, jen se to občas jakoby ztratí jako ponorná řeka, ale víš o tom proudu a vždycky se čas od času vrátí. Z hlediska "hodnocení" - pro mne je vždy nejdůležitější obsah, myšlenka. Pokud pronikne a vzbudí anticipaci - je to dobré. A tady je to skvěle stručné, jasné, jednoduché a přitom nebanální. *N