Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePadající hvězda
20. 02. 2006
1
0
695
Autor
Hobbit
Padající hvězda (15.12.1999)
Pár tahů z trávy, rozhovor s přítelem
večerní zprávy, někdo už něžije
Někdo už nežije, můj život začíná
někdo už něžije, má láska umírá
Padala hvězda, padala po nebi
já měl jsem přání, které se nesplní
Padala hvězda, po nebi půlnočním
ztratil jsem naději, doufat snad ještě smím.
Hvězdy jsou myšlenky, myšlenky neznámé
pár lásek poznáme, tisíce ztratíme
Bloudíme po světě, hledáme znamení
láska jak polibky, sůl v zlato promění.
Na nebi půlnočním, hvězdy jak milenci,
milenci souhvězdí, milenci večera,
padala hvězda, má láska zmizela
zmizela bez hlesu, zmizela do šera.
Tak hvězdy ztrácíme, z oblohy nad hlavou,
žijeme, zmíráme, bojujem s odvahou
s odvahou milovat znovu a zas
ty hvězdy zůstanou však navždy v nás
Pár tahů z trávy, rozhovor s přítelem
večerní zprávy, někdo už něžije
Někdo už nežije, můj život začíná
někdo už něžije, má láska umírá
Padala hvězda, padala po nebi
já měl jsem přání, které se nesplní
Padala hvězda, po nebi půlnočním
ztratil jsem naději, doufat snad ještě smím.
Hvězdy jsou myšlenky, myšlenky neznámé
pár lásek poznáme, tisíce ztratíme
Bloudíme po světě, hledáme znamení
láska jak polibky, sůl v zlato promění.
Na nebi půlnočním, hvězdy jak milenci,
milenci souhvězdí, milenci večera,
padala hvězda, má láska zmizela
zmizela bez hlesu, zmizela do šera.
Tak hvězdy ztrácíme, z oblohy nad hlavou,
žijeme, zmíráme, bojujem s odvahou
s odvahou milovat znovu a zas
ty hvězdy zůstanou však navždy v nás
nehnevaj sa
ale tak sa mi to zdá byť
ako spletenec viacerých už existujúcich
folkových piesní...
Je to až moc zřejmý..bylo by to hrozně pěkný kdybych tam neslyšel Nedvědy a tak.... ale některé verše se mi líbí velice..
malinka_hvezdinka
20. 02. 2006
Přiznám se bez mučení, že folk je můj velmi oblíbený styl. Ale rozhodně zde nešlo o žádné lepení a vykrádání. Báseň vznikla spontálně po určitém prožitku, který jsem právě řešil těmi "pár tahy z trávy" a rozhovorem s kamarádem na rozpadlé zdi u kolejí a potom druhý večer při návratu jsem viděl padat hvězdu a verše už začaly přicházet tak nějak samy. Psal jsem si je tehdy na kus papíru v kapse a po sepsání už prakticky něměnil. Ono asi, pokud člověk něco prožívá, tak to popisuje dost podobným způsobem jako někdo, kdo něco takového také prožil. A samozřejmě bezděky použije obraty, které zná.
Ano také jsem tam cítil samozřejmě ty Nedvědy a toho Nohavicu (na ohních jsem vyrůstal), ale báseň pro mě osobně má obrovskou sílu zachycení určitého okamžiku a vždy mi dokáže strašně přesně připomenout pocit, který jsem tehdy měl. Proto jsem se rozhodl na ní nic neměnit.
no já sem přečetla první dvě sloky a teda nějak nevim proč by to měly bejt vázaný verše
a jestli se to má jako opravdu rýmovat tak mám pocit že by to teda ještě chtělo hoodně práce..