Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMasakr v Řečkovicích
Autor
Dante
Tehdy jsem šel v noci po jedné z Řečkovických ulic. Trochu pršelo. Oné noci jsem měl na mysli pouze Davida a jeho dům. Víte, odmítnout nabídku Davida Foxe...to se prostě nedělá. Pokud si však správně pamatuji, dům na jehož dveře jsem zaklepal, vypadal velice zpustle. V okně se houpala slabá žárovka, vrhajíce kolem sebe nepokojné stíny. Dveře oprýskané, neměl jsem z toho dobrý pocit.
"Tady nikdo nebydlí, " řekla nějaká baba. Vtrhnul jsem dovnitř, abych se přesvědčil. Ze mně si legraci nikdo dělat nebude. A pak se to stalo. Chlap jako hora nastartoval tu prokletou pilu. Na obličeji měl našitý ksicht bývalého starosty Nováka. Strach mě svázal nohy a on se stále přibližoval....
Sebral jsem zbytky sil a vyběhl ven před dům. Chvíli se nic neozívalo. Pak ale pila projela dveřmi a rozřezala je na třísky. Z oblaka bílého kouře vyšel ten chlap. Pila předla. Naštěstí se mi podařilo přeběhnout silnici, ovšem policista opodál takové štěstí neměl. Střelil sice toho člověka do ramene, ale...pila mu projela kolenem. Posléze vyhřezla střeva. Bylo to strašné. Provazec střev se plazil po chodníku v kaluži krve. Policista se ještě cukal v křeči jenže já jsem se začal poprvé skutečně bát. Motorová pila řvala jako krvežíznivá bestie. Starosta Novák vše viděl jen s propadlýma a zkaženýma očima mrtvoly. "Pomoc!" Křičela jakási malá holčička.
Zabiják se rozběhl ke konečné tramvaje a rozřezal plexisklo. Z dálky jsem už jen slyšel vřískání lidí a tupý zvuk lámání přeřízlých kostí. Byla to strašná noc. Kde je ale David? Všude se válely vnitřnosti, jako hromada řídkých rosolovitých šunek, pomalu zkapávajících ze zdí a sloupů, tečící po zemi. Lidé se váleli v krvi, děti pištěly, ženy omdlévaly. Nemohl jsem uvěřit, že se to skutečně děje. Chtěl jsem ho zastavit, ale on řezal čím dál víc, čím dál hlouběji do morku kostí....
Pak jsem spatřil starce. Ohnal se po té bestii svou vetchou holí....a zabiják mu uřízl hlavu. Pomodlil jsem se za toho starce. Musel být odvážný. Hlava se kutálela dolů po silnici, narážela do okrajů chodníku, až se zastavila v prohlubni kanálu.
Byl jsem morálně pohoršen.